Hrajeme.cz

Studená válka

Originální název:
Twilight Struggle
Rok vydání:
2005
Počet hráčů:
2
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 12 let.
Doba hraní:
Velmi dlouhá hra – trvá většinou více než 2 hodiny
Doporučení rodiny:
Tuto hru vám nedoporučujeme, najdou se pro vás lepší hry.
Doporučení hráče:
Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.

Katalogové číslo: 11924 Kategorie: , , Štítek:

Popis

Studená válka je hra pro dva hráče simulující 45 roků trvající kolotoč intrik a příležitostných bojů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Celý svět se stal jevištěm, na kterém se oba tyto státy snažily získat převahu ve jménu své ideologie a způsobu života. Hra začíná zápasem dvou nových supervelmocí na poválečných ruinách Evropy a končí rokem 1989. Studená válka je náročná strategická hra, ve které hrají důležitou úlohu karty jednotlivých historických událostí. Herní plán představuje tehdejší mapu světa, na které hráči přesunují svůj vliv do jednotlivých zemí, aby je ovládly, a snaží se tak získat spojence pro své supervelmoci.

Studená válka je dlouhodobě považována za jednu z nejlepších her historie, vzhledem ke svému dlouhodobému umístění v žebříčku her na www.boardgamegeek.com.

Další informace

Počet hráčů

Věk hráčů

Doba hraní

Počeštění

Rok vydání

Míra náhody

Míra interakce

Míra složitosti

Míra humoru

Doporučení rodiny

Doporučení hráče

Výrobci

,

Autoři

,

Hra/Rozšíření

Články na Hrajeme.cz:

Odkazy:

Recenze

  1. juliusm

    .

  2. Frankie

    Studenou valku jsem hral zatim pouze dvakrat, a zatim mam z ni trochu rozporuplne pocity. Pravidla jsou komplikovanejsi, je potreba mit naladu na to se te hre opravdu odevzdat.
    Takze se do toho pustime dotretice, a snad pak budu moct dat vic hvezdicek

  3. marektomas98

    Velmi povedená hra. Pokud sedne téma, je vyhráno. Není tak složitá, jak se na první pohled tváří.
    + Originální téma
    + Kartami řízená hra
    + Vyváženost
    – Délka

  4. Matesack

    Komplexní, složitá a velmi strategická hra. Avšak nabitá atmosférou studené kalkulace a přemýšlení jak by mohl východní blok vyzrát nad kapitalistou. Top hra, moc se nám líbí použití reálných událostí z období studené války a mechanismy hry, kdy se snažíte rozsévat svůj vliv po celém světě a snažíte se nevyvolat nukleární válku. Doporučili bychom ji spíše pokročilým hráčům, začátečníci by měli zvolit něco méně náročného a k této perle se propracovat.

  5. Slado42

    Velice komplexní a do detailu promyšlená hra. Měl jsem příležitost zahrát si ji jen dvakrát, ale její důmyslnost je zjevná od začátku. Musí na ni ale za mě být nálada, abych se do ní pustil, jelikož jde opravdu o složitou hru. Podle mě se ještě musím prokousat pár hrami a udělat si celkový obrázek o všech kartách, které se ve hře vyskytují. Pak bude snad zážitek z hraní úplný.

  6. cSf.Loser

    Zcela zásadní hra pro 2 hráče. Mechanismy nejsou sice úplně triviální, ale zábava a napětí je maximální. Minimalistický design hry je pro mě velké plus. Hra sice trvá déle, ale nad každým rozhodnutím má význam přemýšlet. Hráči si projdou studenou válkou a téměř všemi událostmi v ní. To je naprosto unikání, tím, že hrajete se vlastně učíte historii a něco si z každé partie odnesete. Hra je navíc skvěle vyvážená. Pro mě je to prostě top hra se vším všudy. Hře prostě není co vytknout.

  7. jerrrycek

    Studená válka je výborná strategická hra pro 2 hráče. Tady bych zdůraznil slovo „strategická“ – není to Člověče, kde si hodíte kostkou a posunete se o 5 políček. Osobně rád říkám, že pochopit princip, na kterém je Studená válka založena a být v ní fakt dobrý je ještě těžší, než být králem šachu. Hra má dle mého krásné komponenty (hlavně hromadu žetonů a karet – ty si povinně dejte do obalů), velikánskou mapu a propracovaná pravidla. Nelekněte se délky pravidel, nebo některých na první pohled komplikovanějších herních mechanismů – jen si ty obtížnější části přečtěte vícekrát, nebo se podívejte na videa na youtube a můžete začít své tažení proti soupeřící velmoci.

  8. xZdenis

    Po dlouhou dobu se Studená válka držela na prvním místě žebříčku BGG. Moje první místa by sice asi patřila jiným hrám, nicméně Studená válka si svoje vysoké hodnocení určitě zaslouží.

    Jedná se o strategickou hru pro dva hráče, v níž je se hráči snaží rozšířit svůj vliv do celého světa. Děje se tak především prostřednictvím akčních karet, které zachycují skutečné historické události a osobnosti. Hra má skvělou atmosféru a donutí vás přemýšlet o každé zahrané kartě. Pokud totiž dostanete do ruky kartu soupřovy frakce, jejím zahráním se vyhodnotí také efekt přiznivý pro protihráče. Z každého kola si přitom každý hráč může nechat maximálně jednu kartu do kola dalšího. Bude to karta, která se Vám bude v dalším kole více hodit, nebo karta, která by teď soupeřovi moc pomohla? A co když máte soupeřových karet víc? Jakou zahrajete teď a jakou si necháte do příštího kola? Je to vážně skvělá zábava.

  9. milank

    Na této hře mě zaujalo hlavně její dlouhodobé prvenství v žebříčcích her a téma studené války. Použité materiály a komponenty jsou velmi kvalitní. Osobně se mi moc líbí velký herní plán, který tvoří skládací mapa světa z tvrdých desek, která se dočkala zlepšení v deluxe edici. Ostatní komponenty – žetony (chity) a karty jsou v odpovídající kvalitě her od GMT games. Stejně konzistetní jsou GMT ve svých pravidlech, která stylem připomínají vysokoškolská skripta. Nenechte se ale odradit, půlku pravidel tvoří popis ukázkové hry a přehled historických událostí, kterým odpovídají jednotlivé hrací karty. Samotné herní mechanizmy se rychle dostanou pod kůži.

    Po pár prvních hrách jsem měl dojem, že mě hra a moje rozhodnutí škodí více než můj oponent. S přibývajícími zkušenostmi se hra začíná blížit šachové partii s prvkem náhody, který se dá mitigovat, ale ne uplně odstranit. Díky tomu se hra tak snadno neohraje.

    Nicméně zkušenější hráč může začátečníka velmi snadno vytrestat, případně se začátečník vytrestá sám, což může odradit. Proto doporučuji hru nejdříve pořádně vyzkoušet se svým herním partnerem/partnerkou, protože hry od GMT (tzv. „wargames“, v tom to případě „card driven game“) přinášejí velmi specifický herní zážitek, který je ještě umocněn pokud vás dané téma a doba hry zajímá.

  10. loix1

    Nie je lepšej hry pre dvoch

  11. Senjorota

    Simulace studené války. Zdařilá hra pro dva hráče. Každá partie je jiná.

  12. zenitos

    Jedinečná hra – témou, atmosférou, spracovaním… Ak sa nájde dvojica ľudí, ktorí to obidvaja prežívajú podobne, je o luxusnú zábavu postarané na veľmi dlhé obdobie. Pre mňa najlepšia hra pre dvoch hráčov…

  13. Milford

    Pěkně zpracovaná a komplexní hra. Libí se mi na ní hlavně to, že:
    + strategicky je to naprosto perfektní hra.
    + popisované reálné události mi k tomu přidávají takový reálný rozměr.
    + perfektní Herní deska s mapou Země.
    Co se mi zezačátku nelíbilo:
    – první hry jsou složité. Čtení karet prodlužuje partii i na několik hodin.
    – hody kostkou mě občas dokáží pěkně „rozladit“

  14. lapin

    Hra je návyková především onou vrtkavou náhodou tu přinášející špatnou kartu do ruky, tu poskytující štěstí při hodu kostkou. Díky ní není hra nahodile nevyrovnaná, ale na obou stranách tvoří paranoidní tlak. Riskovat, nebo ustoupit?

  15. rulen

    Super!

  16. pecovarhy

    Studená válka je fenomenálna hra. Napätie medzi hráčmi, pred odohratím každej jednotlivej karty, je neopísateľné. Vďaka téme a formátu hry sa mi darí organizovať už 2. rok miniturnaj 4 zanietených hráčov, pričom sú už ohlasy, že by sme mali rozšíriť rady, čomu sa, prirodzene, len teším. Jednou z charakteristík hry je aj to, že doposiaľ každá partia (a odohrali sme ich už veľa) je jedinečná, a my s radosťou po každej partii píšeme report, kde vidno, ako USA a ZSSR riadili osud sveta medzi rokmi 1945 – 1989… Odporúčam investovať trochu času a zažiť to!

  17. cinan

    dlouhá příprava, hra se vleče, téma nelíbí

  18. skyfire

    Parádní hra s parádní atmosférou

  19. Pedestrian

    Nejlepší hra, co jsem kdy hrál, nelze se divit, že je 1. na bgg

  20. koly

  21. koczanska

  22. silenypavel

  23. hrazda

  24. Patrikhm

  25. kalt.w1nd

  26. bacil

  27. OIvanic

  28. kokrdal

  29. colonel

  30. Payavon

  31. StevensonJunior


    Dnes si dovoluji nabídnout Vaší pozornosti finální verzi recenze hry Twilight Struggle, hry věnované období studené války let 1945-1989, hry, která může mít pouze jediného vítěze – Sovětský svaz nebo Spojené státy. Jedna se o stolní hru pro (právě) dva hráče, z nichž jeden hraje za ty zlé a druhý také za zlé, jak tomu v lidských dějinách bývá dobrým zvykem.

    „Milé děti, posaďte se. Takže, milé děti,.. Pepíčku, vyndej si z úst propisku, kolikrát ti to mám opakovat! Takže, milé děti, dnes k nám do školy přijde soudruh Lučkov, hrdina Sovětského Svazu a dvojnásobný hrdina socialistické práce, laureát Nobelovy ceny míru, člověk, který nám všem moc pěkně popovídá o tom, jak se ideály svobody a demokracie dostaly i do tak vzdálených a kdysi úpadkových zemí jako Amerika. Zatleskejme! Pepíčku, vyndej… správně, hodný chlapec.“

    Recenze bude obohacena doprovodnými pasážemi z nikdy nezrealizovaného a dávno zapomenutého vědeckopopulárního filmu „Éra svobody“. Obsahuje projev herce, realizující proslov ideologicky přesycené osoby generála KGB.

    „Pohov, soudruzi! Děkuju za uvedení, soudružko učitelko. Menuju se Pjotr Ivanovič Lučkov, moje hodnost je generál KGB ve výslužbě, můžete mi říkat Pjotr Ivanovič. Byl jsem požádán abych vám, dnešní mládeži, přiblížil události slavných let mýho mládí, kdy svět se hemžil imperialisty a jejich přisluhovači. Po Velké vlastenecké válce jsme si všichni mysleli, že na světě zavládne mír a blahobyt a každý národ si bude moct svobodně zvolit jak si přeje žít, jenže ouha, soudruzi, to jsme se dost mýlili!“

    Cílem hry každého hráče je pomocí nenápadného tahání za nitky zákulisní politiky, a také potají financovaných státních převratů a tiché podpory těch či oněch zahraničních vůdců dosáhnout rozhodného vlivu v jednotlivých částech světa, rozděleného na západní a východní Evropu, Blízký východ, Asii (s podoblasti jihovýchodní Asie), Afriku, Střední a Jižní Ameriku. Každá část světa se skládá z jednotlivých zemí nebo uskupení zemí, hraničících mezi sebou zpravidla dle zeměpisné blízkosti. Země jsou rozděleny na klíčové a méně významné, ovládnutí dostatečného počtu klíčových zemí zajišťuje rozhodující převahu v regionu, která ve většině případů zásadním způsobem přispěje k vítězství té či oné strany. Každá země má jistou hodnotu stability, která určuje, jak snadno lze svrhnout vládnoucí režim a jak velký vliv je zapotřebí ke skutečnému ovládnutí dané země.

    „Nestihli jsme se ani rozkoukat, jak všichni naší spojenci a my sami jsme najednou všeci potřebovali víza k cestování na Západ, ne že by se tam někdo chtěl podívat. Pak se najednou oznámilo, že se vůči nám všem zavádí politika zadržování a soudruh de Gaulle ve Francii málem padl za oběť atentátu… ano, holčičko? Co to je atentát? To je něco jako vražda, hodně špatná věc. Nemáš zač, maličká. CIA, tak se říkalo tehdejší americké imperialistické výzvědné službě, nám začala krást technologické plány, protože měli horší auta a letadla a hlavně tanky. Objevila se taky celá řada zrádců, které soudruh Stalin nestihl… [tato část záznamu byla z neznámých důvodů vymazána]… a pak vypukla Korejská válka, když kapitalisty financovaní vyhladovělí rolníci z tehdejší Jižní Koreje byli naháněni na naše obranné linie. Byla to velká tragédie zabíjet pracující. Ale na Blízkém východě se nám dařilo, svobodný arabský lid si se zbraní v ruce si vymanil nezávislost Palestiny…“

    Hra nabízí k dispozicí velice široké spektrum historických události, od politických rozhodnutí a setkání představitelů nejvyšší úrovně, přes skutečné válečné konflikty jako Korejská válka nebo Arabsko-izraelské války, historické události jako Suezská krize nebo vítězství de Gaulla ve volbách, až po relativně běžné události tehdejší doby, například snahu o emigraci z bývalého socialistického bloku, úspěchy socialistických stran ve volbách na Západě či nepokoje ve Střední a Východní Evropě.
    Všechny tyto události jsou prezentovány kartami, kterých je celkově 103. Každá karta obsahuje jednu událost, bodovou hodnotu její relativní „sily“ a také stranu, pro kterou je daná událost příznivá. Například Arabsko-izraelské války jsou „sovětskou“ událostí, kdežto Přeběhlíci jsou událostí „americkou“. Některé události jsou neutrální a mohou být prospěšné pro obě strany. Každý hráč obdrží na počátku tahu dostatek karet na to, aby jich měl v ruce osm, od čtvrtého tahu devět. Z nich bude muset sedm, od čtvrtého tahu osm, zahrát. Zbývající kartu nebo občas i karty si můžete ponechat do dalšího tahu. Tahu je celkově deset, ale obvykle hra skončí dříve.
    Kartu můžete využít buď na zahrání události, která je na ní uvedena, anebo její bodovou hodnotu pro posílení svého vlivu ve světě na konkrétních místech. Některé počiny budou vyžadovat hody kostkou, například výsledek války nebo statní převrat není stanoven jednoznačně a bude záviset jak na okolnostech, tak na jistém faktoru náhody.
    Příznivci logiky jistě vytuší, že v ruce budete mít nejenom karty pro svoji stranu, ale také karty neutrální a karty protivníkovy. Zde přichází na řádu skvělý objev autorů hry – pokud zahrajete protivníkovu kartu, jeho událost se uskuteční. Bude to znamenat, že se hráč musí psychicky vyrovnat s faktem občasné výpomoci protivníkovi, stejně tak jako jeho protivník občas pomůže jemu. Taková je síla karmy.

    „…tehdy naše lidově demokratická vláda, čelící uzavření obranného paktu mezi Japonskem a Spojenými státy a otevřeně konfrontační propagandě, upozornila na reciproční opatření v podobě ekonomické blokády Západního Berlína, tehdy město bylo rozdělený, taková byla dohoda po Velké vlastenecké válce. Jenomže skupina zrádců a špionů způsobila kolaps jednání a jako důsledek padlo několik demokratických socialistických vlád v západní Evropě. Avšak na druhé straně zeměkoule v džunglích jihovýchodní Asie a v pouštích černého kontinentu se zvedali odvážní bojovníci za svobodu a nezávislost, prahnoucí po svržení nenáviděného imperialistického jařma. Bohužel pozornost světa se stále upírala na Evropu a tak některé podvratné elementy tvrdily, že západní systém je snad dokonce lepší než ten náš – lidový! Taková neslýchaná nestoudnost!..“

    Některé karty, ačkoliv na první pohled zcela neprospěšné pro vás, můžete zahrát velice důvtipně a nejenom zmírnit jejich dopad, ale i uškodit jejich vlastníkovi.
    Ve hře je také jistý počet karet, které mají hodnotu nula, a slouží ke skórování jednotlivých částí světa. Tuto kartu si nesmíte nechat do dalšího kola, ale musíte zahrát v kole, kdy ji obdržíte. Mít takovou kartu znamená výhodu i nevýhodu zároveň. Dokážete získat body ve vámi zvolený okamžik, ale ztratíte možnost hýbat s rovnováhou ve světě.
    Ve hře je jedna skórovací tabulka od 20 bodů pro Sověty přes 0 až po 20 bodů pro Američany. Ve chvíli, kdy jeden z hráčů získává body, přemísťuje se skórovací žeton směrem k jeho polovině tabulky. Pokud některý z hráčů získá 20 bodů, hra končí okamžitě absolutním vítězstvím – „největší geopolitickou katastrofou století“ pro jednu ze stran.
    Každá část světa má svojí tabulku na skórování, za Střední Ameriku například získáváte méně bodů než za Asii. Pokud některý hráč zcela kontroluje klíčové země Evropy a hodnotí se Evropa, automaticky vyhrává.

    „… mimo jiné také proto, jaký důraz jsme vždy kladli na vzdělání a osvětu, soudružka učitelka jistě potvrdí, náš vesmírný program upoutával pozornost celého světa – dnes se vám to asi nezdá, ale tehdy první Sputnik byl doslova hotový zázrak. Pak jsme poslali do vesmíru také celou řadu přístrojů a také psů. Nakonec byl do vesmíru s praporem míru a přátelství vyslán velký hrdina celého lidstva, jak se jmenoval, děti?.. Neslyším? Správně! Jurij Aleksejevič Gagarin! To ti imperialisté čuměli, si dokážete představit!..“

    Již jsme zmínili, že mnohé karty, které budete mít v ruce, se vám nebudou líbit. Kromě jejich postupného přechovávání si z kola do kola, z tahu do tahu až do samotného konce hry, máte ještě jednu možnost, jak se jich zbavit. Využijete jejich bodovou hodnotu pro financování vesmírného programu, hodíte si kostkou a buď dosáhnete další úrovně technologického pokroku, anebo se nestane nic. V každém případě se protivníkova událost nestane a karta poputuje do odkládacího baličku.
    Technologický pokrok vám přinese nejenom vítězné body, ale také řadu užitečných bonusů. Má však i jednu stinnou stránku – vyhozená karta se do hry znovu vrátí, může znovu obšťastnit vaši ruku, anebo se dostat do rukou protivníkovi. Příznivci fatalismu a determinismu zajuchají – co se má stát, to se také stane.

    „…jako odpověď na nepřátelské nukleární hlavice v Turecku bylo rozhodnuto umístit makety našich balistických raket na Ostrově svobody – Kubě. Americký obranný systém vyhodnotil naši reakci jako provokaci a nastavil parametr ohrožení, tak zvaný DEFCON, na hodnotu dva. Některým šílencům již plesaly prsty na Rudém tlačítku, říkali si, že raději žádný svět, než svět svobody a demokracie. Ale my jsme taky nebyli žádní hlupáci, dostali jsme strohý příkaz vyhnout se jakýmkoliv akcím v Evropě, Asii a na Blízkém východě a soustředit se na pomoc vzdálenějším regionům – Jižní Americe a Africe, kde znovu vypukly nepokoje proti apartheidu, podporovanému nedoraženými zbytky imperialistických koloniálních armád…“

    Hra obsahuje také přítomnost hrozby nukleární války. Je symbolizována americkým parametrem DEFCONu, obranné iniciativy nebo připraveností. Na počátku hry vládne stav míru, ale ten nebude trvat dlouho. Každý převrat v klíčové zemí a různorodé provokace z obou stran degradují stav DEFCONu od původní pětky až na jedničku, znamenající počátek nukleární války.
    Autoři si zvolili dle mého názoru velice rozumný postoj a místo toho, aby umožnili militaristům a příznivcům postapokalyptické budoucnosti libovat si v radioaktivních bažinách a mutantech v plynových maskách, stanovili, že vinu za zahájení nukleárního armagedonu nese ten z hráčů, v jehož kole vypukl. Může to znamenat, že neopatrný hráč svým neobratným chováním nebo provokací prohraje velice rychle.
    V roce 1969 bylo na zeměkouli dostatek jaderných zbraní na zničení planety Země 40krát. Válka může být vyhrána, ale lidstvo prohraje vždy…

    „…a tak ruku v ruce s našimi blízkovýchodními bratry jsme s konečnou platností pozvedli prapor svobody a vítězství nad Suezským přístavem. Americké impérium kolabovalo, kapitalističtí nohsledi utráceli zbytky nakradených peněz ve zpustlých orgiích a pak se stříleli v hotelových pokojích. Osvobozené národy Eurasie, Afriky a obou Amerik vítali úsvit nové éry, éry skutečné svobody a blahobytu, éry důstojného života… promiňte… něco se mi dostalo do oka… pokaždý, když si na to vzpomínám… éry celosvětového Svazu sovětských socialistických republik. Ve kterém nyní… promiňte, zas… žijete, děti… [následuje ohlušující několikaminutový potlesk a státní hymna následovaných čtvrt hodinou ticha, záznam překvapivě pokračuje]
    …jo, Lenko, prý na roh Svornosti a práce dovezli banány, už bylo na čase, jsme je neměli asi rok, prosím tě, vem mi taky, pokud nějaký zbudou. Cože? Poruchy? Jaký poruchy? To jsem asi nevypla, počkej… [záznam končí]“

    Pomalu se blíží ke konci i naše povídání. Co říci na závěr?

    Twilight Struggle je fantastická stolní hra pro dva hráče, nabízející obrovskou škálu možností. Je jednoduchá na pochopení a nesnadná pro dosažení mistrovství. Průměrná hra trvá přibližně dvě hodiny. Máte-li rádi napínavé strategické hry bez prodlev a čekání na konec tahu druhého hráče, jste příznivcem historie 20. století, intrik, pletichaření, revizionista či megaloman, je tato hra rozhodně pro vás.
    Po třinácti hrách u mě má stále 10 z 10.

    Má vůbec nějaký nedostatek? Ano, má. Komponenty jsou z tenkého papíru a mapka musí být zatížená těžítky, aby se narovnala, jedná se však o zanedbatelnou obtíž ve srovnání s celosvětovou revolucí nebo termonukleárním, tedy globálním oteplováním.

    12. srpna 2009
    © Stěpan Stěpanov

  32. Zenitos

  33. rach

  34. Gaspar

  35. sir beki

  36. Sasa

  37. dajo

  38. Ladik81

  39. Yuri

  40. Shako

  41. nfo

  42. pogo

Přidat recenzi