Krabice
KrabiceHerní plán

Age of Empires III: The AGe of Discovery

4.29 z 5
(Hodnocení: 42)

Pořadí v žebříčku BoardGameGeek:
98

Originální název:
Age of Empires III: The Boardgame
Rok vydání:
2006
Počet hráčů:
2 až 5
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 10 let.
Doba hraní:
Velmi dlouhá hra – trvá většinou více než 2 hodiny
Doporučení rodiny:
Tuto hru vám nedoporučujeme, najdou se pro vás lepší hry.
Doporučení hráče:
Není známo nebo nedokážeme zařadit.

Kategorie: .

Popis hry

Hra na motivy počítačové hry. Hráči se stávají kolonizátory, kteří budují, obchodují. Svou rozvíjející se ekonomiku ochraňují i za cenu války.

Další informace

Míra náhody

Není známo

Počet hráčů

2 až 5

Věk hráčů

Od 10 let

Doba hraní

Velmi dlouhá hra – trvá většinou více než 2 hodiny

Počeštění

Kompletně česká hra dostupná v ČR

Rok vydání

2006

Míra interakce

Není známo

Míra složitosti

Není známo

Míra humoru

Není známo.

Doporučení rodiny

Tuto hru vám nedoporučujeme.

Doporučení hráče

Není známo nebo nedokážeme zařadit.

Výrobci

ADC Blackfire, Eagle Games

Autoři

Glenn Drover

– Funagain Gameweb
– BoardGameGeek
– Eagle Games
– Tropical Games
– Česká pravidla na www.zatrolene-hry.cz
– Svět deskových her
– Možnost nákupu na Slovensku.

42 hodnocení k Age of Empires III: The AGe of Discovery

  1. JoiceD-C
    4 z 5

    :

  2. ton
    2 z 5

    :


    Ja mám Age of Empires od firmy: ADC Blackfire. Zvonku to síce vypadá, že je v českej lokalizácii, ale nie je. Je komplet v angličtine /hracia doska, kartičky/český je len návod, ktorý je foliou prichytený zvonku na škatuli, také klamanie telom:)Hru som si kupoval po predchádzajúcej dobrej skúsenosti so Shougunom. Predpokladal som že nájdem niečo na podobný spôsob, žiaľ nedočkal som sa. Lebo stratégii k výťazstvu je síce viacero, problém je v tom, že tá vojenská cesta nie je plnohodnotná. Touto taktikou sa vyhrať nedá. Hral som ju len o dvoch hráčoch a bojové prvky sme po pár partiách, takmer prestali využívať.ˇCi sú pri hre viacerých hráčov užitočnejšie, žiaľ neviem. Celkovo mi hra zapadla medzi ostatné ekonomické stratégie, z ktorých nevyčnieva, no ani neprepadá. Ale preto som si ju nekúpil, teda sklamanie((

  3. UEco
    5 z 5

    :

  4. Číňan
    2 z 5

    :

  5. Kubis
    4 z 5

    :

  6. Piestany
    4 z 5

    :

  7. Zafi
    3 z 5

    :

  8. Akinorew
    4 z 5

    :

  9. hraci
    5 z 5

    :

  10. Payavon
    4 z 5

    :

  11. Radowan
    5 z 5

    :

  12. Sierpe
    5 z 5

    :

  13. Savager
    4 z 5

    :

  14. Stromx
    4 z 5

    :

  15. ocasek
    5 z 5

    :

  16. skyfire
    4 z 5

    :

  17. Goofy
    5 z 5

    :

  18. Jan
    3 z 5

    :

  19. Kalibulus
    4 z 5

    :

  20. Lada
    5 z 5

    :

  21. Ringo
    5 z 5

    :


    Glenn Drover je proslavený designer stolních a zejména válečných her, které jsou charakteristické velkým a barevným herním plánem obvykle s mapou nějaké reálné lokality naši planety. Další charakteristikou jsou plastoví vojáčci. Mohu jako příklad uvést Attack!, Conquest of Empire, Napoleon in Europe, American Civil War. Další jeho oblibou je převádět slavné počítačové hry do stolní podoby – Railroad Tycoon, Age of Mythology a Age of Empires 3 – The Age of Discovery, kterou se budu snažit pokud možno co nejlépe přiblížit těm, kdo s ní ještě neměli tu čest.

    Stolní deskové hry mají s počítačovou předlohou herně obvykle velmi málo společného, obzvláště je-li převáděna realtimová strategie. Z počítačové hry si tak vezme designer maximálně téma, pár reálií a k tomu musí vymyslet funkční herní mechanismus. Otázkou tedy je, proč vůbec hru pojmenovávat dle počítačové hry a nabízí se hned podezření, že autor chce vykompenzovat možnou nenápaditost a brakovitost hry věhlasným názvem úspěšné počítačové hry. Evidentní je, jak je tento tah dvojsečný. Na jednu stranu to může opravdu přilákat fandy počítačové hry, kteří si koupí stolní hru z principu, nehledě o čem je a budou ji taky z principu bezmezně milovat. A nebo taky ne, ale už to koupili, takže sestercie (či jiná platidla 🙂 zachřestily a designer takové hry má zase na pár let na chléb. Druhé ostří může zase naopak rozsekat autorovu snahu na maděru, neboť nesnáším-li realtime strategie na počítači (jako že já konkrétně je fakt nesnáším), může ve mně ten název automaticky vzbudit averzi a budu se na hru koukat jako na brak vyhypovaný slavnou předlohou a značkou. Tímto možná zbytečně dlouhým úvodem se chci dobrat k tomu, jak je to s Age of Empires 3 a pokouším se tak trefit do možných nálad, nadšení či naopak předsudků, které člověk může mít.

    Age of Empires 3 má s s počítačovou předlohou společného asi tolik, co s kapitolou v učebnici dějepisu zvanou „zámořské objevy“. Tím jsem tedy možná odradil fanty PC předlohy, kteří čekali rozsáhle vylepšování budov, chrlení jednotek a krutou řež na bitevním poli. Stále jsem asi nevzbudil pozornost v těch, kteří vidí ve hře jen marketingový tah kvůli názvu. Já jsem měl tu averzi také, ale po přečtení pravidel před koupí hry se ve mně něco zlomilo.

    Zkušenější hráči určitě znají hry a alespoň snad zhruba mechanismy všech nejvěhlasnějších her okupujících přední příčky v žebříčku BGG. Jmenovitě: Caylus, Goa, Puerto Rico. Fajnšmekři do válečných her jistě zase znají Attack, Conquest of Empire, Pax romana, Hannibal a podobné vojenské pikantnosti. A nakonec milovníci area control převahových her znají takové perly jako Tikal, Mexica, El Grande a podobné. Pokud máte výše uvedené hry rádi, nepoložili jste si někdy otázku, zda by přísně budovatelskému a preciznímu Caylusu někdy nesedly nějaké ty boje, když už se hra odehrává ve středověku a většina budování stejně vyústila v nějakou tu řež? Nevadí vám, že v Puerto Ricu jen suše vyvážíte zboží, čímž generujete body a to je vlastně celý cíl snažení? Nešikla by se nějaká vyloďovačka v soupeřově kolonii s touhou mu trochu pocuchat kukuřičná pole? Nechybí hře Goa trochu oživení v podobě nějaké te bitvičky, když už tak precizně využívá jakéhosi vývojového stromu? A naopak nechybí válečníkům v takovém Attacku kapku budovatelský rozměr? Prostě nějaké hlubší základy pro výrobu vojáků a nějaký hmatatelný důvod, proč vlastně popotahovat figurky po válečných polích a dobývat konkrétní místa? A nakonec hráčům area kontrol her, nechyběl vám někdy ve hře takový ten prvek, že byste nejraději soupeřovi válečnou formou odstranili nějaké otravné panáky, s kterými si nevíte rady?

    Pokud jste si na výše položené otázky odpověděli ano, mohu vám s radostí prozradit, že za názvem Age of Empires 3 (the board game) – The Age of Discovery se neskrývá chladný marketingový kalkul, ale precizně namíchaný osvěžující drink, kterému jeho název řekl bych spíše škodí a kapku degraduje to, co se za ním opravdu skrývá. Aby nedošlo k mýlce, hra se nepokouší sprostě vykrádat výše jmenované tituly, ale umně používá prvek herního mechanismu každé z nich. Možná dostává na frak originalita, nicméně originální je tady už jen to, že to někdo dokázal smíchat takto mistrovsky. Samozřejmě Caylus, Puerto Rico, Tikal, Conquest of Empire a podobné zůstanou stále v bezmezné přízni hráčů, jelikož se svým herním mechanismům věnují opravdu do precizní hloubky, což zase ne každému hráči ale musí vyhovovat (třeba přepočítávat, jestli mám dost dřeva, kamení a jídla, abych mohl postavit támhle dělníkem tuhle budovu). Pro někoho příliš detailní. Takový AoE3 není. Je komplexní, ale nejde nějak brutálně do hloubky. Takže nemusíte přepočítávat v hlavě X surovin, vše se odehrává na bázi peněz a v bitvě nemusíte řešit nějaké složité RPG tabulky a díky bohu ani náhodné hody kostkou, výsledky se řeší pouhým vyhodnocením převah vojáků, kteří se vzájemně vykrátí.

    Uvedu pár příkladů podobností a zároveň v čem se nakonec podobnosti rozcházejí:

    Caylus efekt – hráči na začátku hry dostanou 5 kolonistů. Na herním plánu se nachází 8 graficky vyšperkovaných řádků, značících prováděné akce, do kterých hráči v jednom kole střídavě umísťují po jednom kolonistovi, dokud v zásobě nějaké mají. Takže podobnost s Caylusem je tady zřejmá, tam se takto pokládají dělníci. V AoE3 však nestojí položení kolonisty peníze jako v Caylusu, ale stejně jako v něm hodně záleží na pořadí, kdo kterou akci provede dříve. Od toho tu je možnost provést akci iniciativa, která míchá herním pořadím dle toho, kdo se dříve jak postaví do fronty.
    Po rozdělení všech kolonistů se postupně vyhodnocují dle řádků a pořadí rozestavených kolonistů na akcích jednotlivé úkony. Vyhodnocení iniciativy pro příští kolo, převoz kolonistů do nového světa, zisk obchodního zboží, zisk obchodní lodě, stavba budov, možnost učinit zámořský objev, vycvičení specialisty (vojáka, misionáře, obchodníka, kapitána), kteří mají různé bonusy a jsou kolonisty navíc do dalšího kola, v kterém ze zásoby zase hráči dostávají 5 nových základních kolonistů. A nakonec je tu i úkon vyhlášení bitvy nebo války.

    Puerto Rico efekt – provádění akcí je zase více podobné Puerto Ricu, protože na rozdíl od Caylusu zde nezískáváte postupně suroviny pro další stavby, ale vyhodnocujete výše popsané akce – tedy stavbu budov, vývoz kolonistů a podobně.

    Goa efekt – velmi velmi vzdáleně by mohly objevy připomenout Goju. Tam když zakládáte kolonii, musíte obrátit náhodně na kartách potřebný počet kolonistů, abyste se trefili do čísla které udává zakládaná kolonie. Tady je v každém americkém regionu otočený žeton objevu a hráč musí do regionu dovézt stejně nebo více kolonistů, kolik čítá počet domorodců na kartičce, kterou provedením objevu otočí. Tady již jakákoliv podobnost ale končí. Uspějí-li kolonisté, jsou domorodci poražení, je založena kolonie. Tady se dají např. využít specialisté. Kapitán je v objevech za dva kolonisty a pokud umístíte do objevu vojáka, získáte navíc peníze za plundrování. Počet peněz je uveden rovněž na kartičce. Tipování kolik kolonistů je třeba na objevy vzít má určitý prvek náhody, jelikož člověk neví, co na něj za mořem čeká a tady to vůbec není na škodu, zvyšuje to napětí ve hře.

    Tikal efekt – typická převahová hra se odehrává v novém světě, kde hráči převážejí kolonisty. Kdo má tři a více kolonistů v regionu, bere si jednak obchodní zboží, jehož různé početní kombinace udávají míru zisku peněz a navíc si v bodovacích fázích region boduje 6 body, pokud v nich udrží převahu. Tady začíná typická tikalovská přetahovačka – kdo má většinu, boduje, druhý hráč méně (podobně jako v sesterské hře k Tikalovi – Mexice) a třetí vůbec. Ovšem s jedním rozdílem. Lze totiž přivézt přes moře i vojáky a vyvolat bitvu (jeden region) nebo válku (všechny regiony). Tady už podobnost s Tikalem či Mexicou opět končí. V boji dochází k eliminaci kolonistů pomocí vojáků. Bitva se vyhodnotí jednoduchým způsobem. Útočník vybere soupeřovy kolonisty které takříkajíc odstřelí. Zpravidla se vykrátí první vojáci, není jediný logický důvod odpálit civilní kolonisty a ponechat soupeřovi vojáky naživu. Lépe je na tom ten, kterému zbudou vojáci navíc a může tak beze ztrát odstřelit ony civilisty a tím zmenšit vliv soupeře v dané kolonii. Perfektní na tom je, že nedochází k žádné nevyzpytatelné náhodě. Souboje jsou jasné, férové a nikdo se nemá na co vymlouvat.

    Stavění budov. Tady se hra podobá lecčemu, ale asi nejvíce opět Puerto Ricu. Každá zakoupená budova buďto přináší výhodu každé kolo (např. Voják navíc každé kolo, 10 dolarů každé kolo a podobně). Pak mohou mít jednorázový efekt (např. umísti ihned dva vojáky do jedné ze svých kolonií), pak tady je efekt bodový. Buďto je hodnota uvedena přímo na kartě, nebo pomocí nějakého výpočtu. Třeba 2 body na konci hry za každou budovu a podobně.

    Kdybych měl popsat všechny možné další činnosti, bylo by to ještě na hodně odstavců. Takže uzavřu popis téhle hry ještě takovým klasickým pokecem. Komu hru doporučit. Je pro zkušené hráče nebo se hodí i začátečníkům? Já osobně neznám pojem začátečník v deskových hrách. Znám pojem začátečník v té které konkrétní hře a tím začátečníkem je každý, kdo začíná. Pokročilým se stává, až když odehraje několik partií. Takže ano, klidně i pro začátečníky. Na téhle hře je kouzelné, že svou komplexností královsky uspokojí stratégy (jako jsem třeba já, milovník her jako je Tikal, Puerto Rico, Agricola, Euphrat & Tigris, Caylus, Goa a další), ale zároveň nezahlcuje hlubokými detaily typu – uživ jídlem rodinu každé 4, pak 3 a později 2 kola, postav dřevorubce, abys měl příště jedno dřevo, postav kameníka abys měl kámen a příští kolo za dřevo a kámen kup třeba ševcovskou dílnu. Ani detaily jako – udělej plantáž na indigo, po té kup budovu na zpracování indiga a pak můžeš vyvážet indigo …. prostě žádný mikromanagement. Hra je spíše globálně pojatou strategií, takže vás bude zajímat, kolik kolonistů převézt do které kolonie, abyste tam měli převahu a jak zajistit peněžní příjem na nákup budov, které přinášejí nespočet výhod. Celá hra se točí jen kolem peněz a lidského zdroje. Takže stratégy nadchne, nováčky pobaví a ještě je naplní dojmem, že si konečně zahráli něco komplexnějšího, složitějšího, zvládli to a ještě je to bavilo. Myslím, že byť hra nepřekoná svou detailní propracovaností a geniálně hluboce promyšleným systémem hru jako je Agricola, tak na druhou stranu vesele válcuje krále her vyváženým poměrem – komplexnost – náročnost – zábava.

    Abych nepřesladil, na závěr se ještě dotknu zpracování herního materiálu, kde se bude chvála kapku střídat se smíšenými pocity. Žetony – tedy malé kartonové kartičky budov a objevů – nádhera. Krásné stylové kresby, není co vytknout. Karty objevů, rovněž pěkná práce. Žetonky obchodního zboží jsou také pěkné. Herní plán – grafika perfektní, materiál bohužel slabší. Desky jsou docela tenké oproti standardu a zároveň mi materiál přijde strašně citlivý. Někde by se tu měly povalovat fotky ze hry + mé řešení krabice (další výtka je, že krabice nemá regály). Koupil jsem tedy fajn plastové kastlíky, 7 kusů a padnou do krabice jako by tam patřily, což potěší. Ale zpět k herní desce – nutno umístit v krabici pod ty kastlíky, pokud nechcete mít na desce proti světlu viditelné drobounké vláskové škrábance, deska je totiž velmi citlivá a lehkém posunutí i po zaoblené horní hraně kastlíku se udělá malinký, sice sotva znatelný vláseček, ale já jsem i na tohle docela citlivý (viz. diskuse shodou okolností u téhle hry, kde se zmiňuji o tom, proč zásadně nepůjčuji deskovky 🙂
    Plastový materiál – nemám moc rád hromady smradlavého čínského plastu, ale u téhle hry prostě nelze jinak, desítky figurek o pěti různých povoláních prostě ze dřeva neuděláte a ony ty miniatury v této hře jsou docela i pěkné a kdo si je vybarví, tak je to pak naprostá nádhera. Trochu mě štve, že některé figurky jsou „bulaté“, tedy mají problém se stabilitou, ale to je detail nijak nenarušující hru.

    Pravidla – pěkné barevné české i slovenské pravidla na fotopapíře, takže žádné amatérsky na kopírce namnožené černobílé manuály. Problém je, že už nemohu mluvit o profi překladu a musel jsem si ke hře stejně jeden takový černobílý manuál vytisknout. Pochází z těchto stránek a děkuji za něj Anakenovi, protože je přeložen na rozdíl od těch oficiálních správně. Pravidla jsou jednoduchá, bohužel v manuálu místy šroubovaně napsána (i v původní anglické verzi), takže někdy není zcela jasné, co člověk může a nemůže. Třeba jsem se nedočetl, zda mohu odvolat předesílanou bitvu nebo válku, když zjistím, že v momentě vyhodnocování akce válčení se mi už nevyplatí tu válku dělat. Taky jsem se nedočetl, zda si v bitvě vyloženě mohu vybrat, které kolonisty odprásknu, nebo musím zpravidla vždy nejdříve vykrátit vojáky. Tohle vše se člověk dozví až pátráním na internetu, ale tím trpí snad asi každá hra. Na co je třeba ale dát pozor jsou dvě vyložené chyby v pravidlech a to jsou tyto:

    První chyba: III. Hraní hry, Fáze tahu, bod E. Obnovení exkluzivních budov “Ve věku I (tahy 1 – 3) je možné koupit pouze jedinou budovu.“ – naprostý nesmysl, tohle protáhli fakt asi nějakým překládacím programem. Anglická pravidla totiž říkají na tomto místě:“Age I (turns 1-3) only Age I buildings are available for purchase.“ Což znamená, že ve věku I jsou dostupné jen budovy věku I“.

    Druhá chyba: V Sekce událostí, Objevy: „Kolonisté a specialisté, kteří se zúčastnili neúspěšné expedice, jsou odstraněni z hracího plánu a vrací se ke svému majiteli do zásoby nepoužitých herních komponent“ – opět nesmysl, který uvádí hráče v omyl, že účastníci úspěšné expedice na herním plánu zůstávají, což ale není pravda, anglická pravidla hovoří jasně: „In either case, the player’s colonists and specialists that were part of the expedition are removed from the board and returned to the player’s unused supply.“ – tady že v obou případech (jak úspěšné tak neúspěšné) expedice se účastníci odstraňují z herního plánu a vrací se zpět do hráčovy zásoby nepoužitých kolonistů. Výhodou úspěšné expedice se tak tedy stává zisk jednoho kolonisty navíc, který se umístí do objevené kolonie. Nikoliv celá partička z účastněna v úspěšné expedici.

    Toliko k chybám na závěr. Jak už jsem psal, hru bych jednoznačně doporučil a přes kosmetické chyby jí dám objektivních 9,5/10. Pro nadšence jako jsem já je to všem jasná desítka. Ale to už je takové moje subjektivní hodnocení 😉

  22. sir beki
    5 z 5

    :

  23. Akilian
    4 z 5

    :

  24. Pete
    5 z 5

    :

  25. Jose
    5 z 5

    :

  26. David
    5 z 5

    :

  27. Bibík
    5 z 5

    :

  28. Eduard Doležal
    3 z 5

    :

  29. Mari
    4 z 5

    :

  30. klato
    5 z 5

    :

  31. Bruno
    5 z 5

    :

  32. jenda5396
    5 z 5

    :

  33. The Hammer
    5 z 5

    :

  34. burak007
    5 z 5

    :

  35. Tovarna
    3 z 5

    :

  36. nency
    4 z 5

    :

  37. Ota
    4 z 5

    :

  38. Yuri
    3 z 5

    :

  39. rix
    5 z 5

    :

  40. Adam
    5 z 5

    :


    Age of Empires III vychází z počítačové předlohy, nicméně s počítačovou hrou ji pojí pouze název. Hra samotná je tvořena velice zajímavými (a skvělými!!) mechanismy a dost těžko by bylo přirovnat ji k jiné hře. V diskusi někdo psal že je podobná Portoriku, já jsem takovou podobnost moc neviděl (snad až na budovy a jejich bodování). Hráči představují jednotlivé evropské mocnosti (Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Holandsko) a jejich úkolem je dosáhnout největší slávy při kolonizaci nového světa. Hru tvoří 3 věky, každý se skládá ze 3 fází, poslední věk je tvořen pouze 2 fázemi. Na konci každého věku proběhne bodování.

    Během každé fáze dostane národ určité množství kolonistů, kteří se postupně umísťují na jednotlivé činnosti na „“evropské““ části herního plánu. Umísťování probíhá tak, že hráč s největší iniciativou umístí kolonistu na činnost, druhý hráč umístí atd., až umístí všichni hráči, začíná zase první a tak to jde až do té doby, než jsou umístěni všichni kolonisti. Po této přípravné fázi se spustí akční část fáze a jsou prováděny jednotlivé akce, a to hned za sebou. Hráči tak bojují o iniciativu, staví budovy, získávají obchodní komodity, budují obchodní loďstvo, posílají své kolonisty do akademie kde se z nich stávají vojáci, obchodníci, navigátoři a misionáři. Velká část kolonistů směřuje do přístavu, kde je z nich utvořena objevitelská expedice a asi největší množství kolonistů zamíří na loď, která je převeze přímo do některé z kolonií v Novém světě.

    Zpočátku je známa pouze kolonie Carribean, později jsou díky objevitelským misím poznávány a dobývány od domorodců nové kolonie, a to po celé jižní a severní Americe. Každá objevitelská mise musí překonat odpor domorodců a když je její síla větší než tento odpor, území je dobyto a nová kolonie je připravena na příliv prvních osadníků. Odpor domorodců nelze dopředu zjistit, tudíž občas je slabší expedice rozprášena nelítostnými (a rozzuřenými:) indiány. Objevování nových kolonií přináší docela velký zisk vítězných bodů. Po té, co jsou objeveny všechny kolonie v Novém světě je možno posílat expedice do vzdálených míst po celé zeměkouli, např. Indie, Afrika, Dálný východ atd.

    Nové kolonie jsou osídlovány kolonisty a na konci každého věku proběhne bodování tak, že nejmocnější národ v každé kolonii získá 6 bodů, druhý získá 2 body, zbytek nic. V koloniích mohou, po té, co jsou tam dopraveni první vojáci, probíhat boje. Ty jsou částí hry, ale ne její hlavní náplní a vojenská cesta není ta, která jistě
    vede k úspěchu. Důležitý je příliv peněz, který zajišťují specializovaní
    obchodníci, dostatek obchodních komodit a některé budovy, jako např. tržiště nebo v pozdější fázi továrna. Za peníze se staví budovy a platí se z nich války. Některé budovy vycvičí každým tahem vojáky, obchodníky, námořní navigátory nebo misionáře.

    Pravidla nejsou těžká na naučení a hráč si pak vede svůj národ cestou, která mu vyhovuje. K úspěchu vede více cest, přičemž o žádné se nedá říct, že by byla lepší nebo horší než jiné. Někteří se zaměří na námořní expedice a objevování nových zemí, jiní budou mít spousty obchodníků a komodit a za peníze postaví monumentální budovy, další budou dbát na silnou armádu a někdo zase na silné zastoupení v koloniích. Samozřejmě existuje i zlatá střední cesta, cesta vyvážených sil. Asi jediné minus, které bych hře dal je to, že jednotlivé národy nejsou od sebe mimo barvy ani trochu odlišeny (přivítal bych aspoň kdyby každý měl nějakou národní výhodu, např. Portugalci-objevitelé, Nizozemci-obchodníci, Španělé-dobyvatelé…..) Skoro na závěr jsem si nechal zpracování – to je nádherné, počínaje skvěle vykresleným barevným hracím plánem až po množství a roztomilost provedení figurek jednotlivých kolonistů.

    Co je na hře ale nejlepší a to je PLUS s velkým P, je její hratelnost. Hra ve 4 hráčích zabere nějaké 2 a půl hodinky a člověk má celou dobu pocit, že stojí při vzniku nového světa a královsky se při tom baví. Hra si nehraje na nějakou hard core kolonizační strategii, ale není to ani jednoduchá oddychovka. Hráč je celou dobu vystaven potřebě činit mnohá nikoli nevýznamná rozhodnutí. Pro mě samotného to je ideálně vytvořený mix mezi zábavou a přemýšlením.

  41. Panzer
    4 z 5

    :

  42. Mirunak
    5 z 5

    :

Přidat hodnocení hry