Reportáž z brněnského turnaje v Krycích jménech

Byla slunečná sobota 5. března, první v měsíci, kdy se do čajovny Probuzený slon v Brně začali pomalu scházet lidé. Nejprve jeden. Pak další dva. A dalších deset. Co se to děje? Takový nápor zákazníků v sobotu čajovna snad ještě nezažila. Všechny tyto lidi ale spojovalo jedno. Všichni se chtěli zúčastnit turnaje v Krycích jménech, který zde pořádal náš místní Deskoherní klub.

Vstoupili jsme tím na pro nás neprobádané území. Doposud jsme pořádali spíše různé veřejné hraní, ale tohle byl náš první pokus o opravdový turnaj. Na startovní listinu se nakonec zapsalo 18 dvoučlenných týmů, které neodradilo ani startovné ve výši 30 Kč na osobu. Na všechny účastníky čekalo také malé překvapení. Zasoutěžit si přišel i autor hry Vláďa Chvátil. Dokáží ho ostatní porazit?

Na začátku turnaje se týmy rozdělily do čtyř skupin (každá hrála u jednoho stolu), kde bylo jejich cílem probojovat se až k postupu do semifinálových zápasů. Kdo dvakrát prohrál, z turnaje byl vyřazen a mohl se ve zbylém čase zabavit některou další hrou, které zde byly k dispozici. A tak přišel na řadu i Pandemic, Patchwork nebo Citadela. To nejdůležitější se ale odehrávalo u soutěžních stolů.

Počáteční obava soutěžících, že se mají utkat se samotným autorem hry, byla brzy zažehnána, když Vláďův tým velkoryse dvakrát prohrál a byl vyřazen. Jenže rodina Chvátilovic měla v turnaji ještě jedno želízko – přesněji řečeno dvě – ale o tom později. Ze základních skupin postoupilo osm týmů do semifinálových zápasů.

Byla vyhlášena organizační přestávka, možná až zbytečně dlouhá. Na druhou stranu dala týmům čas se zregenerovat, dát si dobrý čaj nebo se projít na čerstvém vzduchu. O půl sedmé již byli všichni znovu nastoupeni v „aréně“ a připraveni rozdrtit své soupeře. Pravidla byla stejná, kdo dvakrát prohrál byl vyřazen z turnaje. Netrvalo dlouho a znali jsme finalisty.

Finálový souboj byl napínavý až do konce. Tomáš s Michalem na jedné straně, Hanka s Alenkou na straně druhé. Teď šlo o všechno. Souboj generací, souboj pohlaví, všechno znovu od začátku. Holky se snažily soupeře znejistit tím, že vlastně nechtějí vyhrát a raději by skončily druhé. A to zřejmě kluky ukolébalo natolik, že nakonec podlehli. A to byl čas vyjít s pravdou ven. Hanka s Alenkou, Chvátilovic druhé želízko v ohni, prošly hladce celým turnajem a nakonec zvítězily i přesto, že dohromady jejich věk nedosáhl ani na průměrný věk ostatních hráčů. Holky zkrátka všem ukázaly, že jsou dcery svého otce a umí. A nakonec ještě přenechaly výhry svým soupeřům, protože největší odměnou pro ně byla samotná možnost se turnaje zúčastnit.

Turnaj je za námi, nezbývá než se začít těšit na další události pořádané Deskoherním klubem. „Děkujeme za super sobotní odpoledne,“ říkají někteří. „Pokračujte v nastaveném trendu,“ říkají jiní. Celkově si ale myslím, že turnaj se líbil, a i ti, kteří byli vyřazeni, nakonec odcházeli domů spokojeni a naplněni zážitky. A co na to organizátoři? Nechceme usnout na vavřínech. Už teď vidíme, kde máme mezery a co je potřeba do příště změnit a vylepšit.

Nakonec ještě výsledné pořadí:

1. místo – Alenka a Hanka Chvátilovy
2. místo – Tomáš Zavřel a Michal Janků
3. místo – Helena Gottfriedová a Ondřej Matějka