Popis
Jáva – okouzlující ostrov v Indickém oceánu. Panenské vnitrozemí ostrova přitahuje náčelníky z okolních oblastí úrodností své půdy a ohromným nerostným bohatstvím.
Každý hráč představuje ve hře jednoho z náčelníků, který přichází se svým lidem do vnitrozemí, aby zde dobyl co největší území a založil na něm vlastní civilizaci. Dobyvatelé zavlažují půdu a na terasách zakládají rýžoviště. Staví vesnice, jež postupně přeměňují ve města, v těch pak budují paláce, aby mohli pořádat nákladné oslavy. Každý z nich se snaží ovládnout celé vnitrozemí ostrova.
Stavba a rozšiřování paláců, zakládání vodních nádrží a pořádání oslav přinášejí body. Ty jsou označeny na počítadle na okraji hracího plánu. Nejvíce bodů však mohou hráči získat při velkém závěrečném sčítání.
cinan –
klasika
MikZap –
joda –
Michal –
Cwaj –
Jan –
Radobyhrac –
Tygr –
dusko1234 –
Ariadna –
m13xx –
CHYLDA –
Ano je to tak. Java je minimálně o třídu horší než Tikal.
Platí pravidlo, že krabice není stejná jako hra ( myšleno stylem, že krabice Javy je nádherná a skvělá , ale o hře se to už říct nedá).
Zkusím vám to shrnout do několika bodů:
PLÁN – Plán je nejspíš nejvydařenější část hry – 1 hvězdička
RŮZNÁ POLÍČKA – Políčka by byly taky krásný, kdyby se všechny rýžové pole atd. nemusely vytrhávat z plata, to ubírá na kráse a hrany políček jsou většinou na pohled nicmoc – půl hvězdičky.
PRAVIDLA – Nejslabší bod hry, ve pravidlech se ztrácíte a většínou si musíte pravidla přečíst aspon pětkrát a několikrát si hru zahrát nanečisto – Nedávám nic
HRACÍ SYSTÉM – Na začátku vám hra připadá velmi zábavná ,ale ke konci se začínáte trochu nudit – půl hvězdičky
CENA- 1190Kč za hru Java mě osobně připadá hodně, Tikal, který byl minimálně o třidu lepší stál totiž pouze 990Kč. Myslim, že cena 990 Kč by Javě slušela víc, ale nicméně ve hře je opravdu třikrát tolik políček a proto dosáhla Java té ceny, které dosáhla – půl hvězdičky
Závěrem musím říct, že Java určitě není špatná a kdo hrál rád Tikala, by si ji měl zahrát, ale určitě to nebude hra, kterou zapamatujete jako nejlepší. Můžu jenom konstatovat, že se těším na třetí provedení Mexica a doufám, že bude lepší než Java.
Jekor –
RionMerist –
Libor –
Ranca –
muf –
Papo Shimitz –
bramborka –
Petr Holub –
MORT –
zopl –
NoirOrioN –
Java je skvelá taktická hra, napokon autori sú osvedčení – kto by nepoznal „“ich““ Tikal. Istá paralela tu s Tikalom je, ale celkovo pravidlá sú dosť odlišné. Na hre sa mi páči, že poskytuje hráčovi viaceré taktiky vedenia hry. Java je ohromnou príležitosťou pre kombinovanie herných postupov, nápadov. Ako už viacerí poznamenali, výborne sa hrá ako vo dvojici, tak aj vo štvorici. Vývoj hry treba neustále kontrolovať a prepočítavať, aby vám pri záverečnom kole nepadla sánka od prekvapujúcich (nie náhodných!) ťahov súpera! Hra vyžaduje poriadne sledovať aj kroky, taktiku súpera.
Hrací plán je veľmi pekný, herný materiál rovnako (síce po trištvrteroku sa mi kde-tu odlepuje ryžovisko/dedina od lepenky…ale je to aj tak OK). Príprava hry (tak ako aj zloženie) nezaberie viac ako pár minút – a niekto má rád rovnako aj túto fázu hry, všakáno?
V niečom je hra podobná i šachu: naučil som sa ako hru začínať, aby priniesla maximálny počet bodov, pred koncom sa dá vybadať, či je lepšie byť tým, ktorý použije posledné 3-políčko a umiestni ho do hry (a hneď si aj započítava finálne body) alebo je lepšie prenechať uzatváranie hry súperovi. Je lepšie priživiť sa na súperovom meste a navýšiť ho, alebo si radšej založiť nové vlastné? Potiahnuť vyloženú alebo obrátenú kartu na usporiadanie slávnosti? Hra ponúka dostatočné množstvo variant pre jeden ťah hráča. Náhoda hrá nepatrnú úlohu – azda iba pri ťahaní kariet na oslavy, ale aj tam je spomínaná možnosť potiahnuť práve obrátenú kartu, ak sa hodí = viete, čo ťaháte (na karte môže byť 1 alebo 2 z celkových 3 symbolov osláv). Hre niet čo vytknúť. Raz sa mi dokonca stalo, pri hre vo dvojici, že hra skončila nerozhodným výsledkom! Povedzte, je niečo krajšie, ak môže hra skončiť nerozhodne? 🙂
Kristýna –
Darn –
Pod rukama autorů Michaela Kieslinga a Wolfganga Kramera vznikla trojice her, jejichž krabice jsou si nápadně podobné a jejichž jména většina hráčů vyslovuje dohromady (pro upřesnění Tikal, Java, Mexica). Je s podivem, že se autorům podařilo vytvořit hry zdánlivě podobné, ale přesto zcela a naprosto odlišné (měl jsem tu čest vyzkoušet pouze první dvě).
Java je dle mého názoru nejlepší ze jmenovné trojice a přináší (jak zde už bylo řečeno) do hry jeden zcela výjimečný a málo vídaný princip – třetí rozměr, který vzniká tak, že se jednotlivé kartičky pokládají na sebe a tak vytvářejí jednotlivá převýšení. Hra je zdánlivě velice složitá, ale po zahrání jedné, dvou partií člověk rychle zvládne všechny principy. Nebo spíše ten hlavní – být vždy nejvýš (u her naprosto neobvyklé).
Co říci o Javě ve zkratce – zábavná, neobvyklá, krásně provedená, téměř NULOVÁ NÁHODA… hra má snad jediný zápor – existuje určitá skupina lidí, kteří trpí absencí jakékoli prostorové představivosti a kteří prostě kouzlo Javy nikdy neobjeví. Pro všechny ostatní – 5 hvězdiček! (nedoporučuji začátečníkům)
Bidlo –
murphy –
Pigin –
Nata –
Java je unikátna svojím začlenením tretieho rozmeru (v každom kroku nevíťazí ten, čo má najviac, ale ten, čo je najvyššie) a mnohých paralelných úloh. Skvele hrateľná je aj pre dvoch hráčov a je krásna na pohľad a dotyk. Je plná dramatických zvratov, rôznych taktík, spolupráce, škodenia, typov krokov, ktoré hráč môže urobiť. To je však aj jej slabinou. Príliš veľa princípov je nových, vyžaduje od hráča naučiť sa myslieť novým spôsobom. Najfascinujúcejšia vlastnosť tejto hry je tak jej najväčším úrazom. Vysvetlenie pravidiel totiž pokulháva (pol boda dolu).
Novým hráčom doporučujem neprečítať celé pravidlá naraz. Zahrajte si jednu hru (alebo len časť) tak, že budete stavať dediny, rozširovať ich a bojovať o nich so súpermi. Keď zvládnete filozofiu „vyššieho postavenia“, takmer voľného pohybu figuriek a šesťkrokového jedného ťahu, pridajte stavbu chrámov. Postupne potom vodné nádrže, akčné žetóny, slávnosti a úplne nakoniec, keď budete chápať, čo sa s vami počas hry deje, záverečné sčítanie.
Tu však nastupujú nedokonalé pravidlá. Veta „Hráč, který umístil na hrací plán poslední trojdílné území za společné zásoby, otevírá poslední kolo. POTÉ odehraje svých 6 akčních bodů…“ naznačuje, že tento hráč môže zahrať v jednom ťahu až 13 krokov (s akčným žetónom)! Odohral by svojich 6 krokov (akčných bodov – nešťastne a zavádzajúco zvolený preklad), akčným žetónom by položil posledné trojdielne územie a mal by ďalších 6 krokov?! To by mu dalo extrémnu výhodu. Ďalšou chybou pravidiel je príliš zložité vysvetľovanie slávností, čo je naopak jednoduchá úloha. Ako sa rozdávajú územia, keď hrá menej hráčov než maximum? Zachováva sa naznačené rozdelenie a stráca sa časť hernej variability, alebo sa rozdá všetko menšiemu počtu hráčov a zvýšia sa ich šance na manévrovanie? Na tak zložitú hru by pravidlá potrebovali trochu updatovať.
Pri hre nováčika a pokročilého, alebo „šachistu“ (má pri Jave výhodu) a „nešachistu“, doporučujem zaviesť golfový handicap. Nováčik nezačína hru na nule, ale na 40. Ak sa mu s handicapom podarí vyhrať, zníži sa mu ďalšiu hru na 35, ak prehrá, zvýši sa na 45. Tak si túto skvelú hru môžu užiť aj hráči rôznych kvalít, zamerania a skúseností.
dooly –
Nikolka –
Mařka –
REM –
Věrka Cicháková –
MasterII –
David Cichák –
Eli –
J.R. –
Hráči se snaží panenský ostrov rozdělit a posléze ovládnout budováním měst, jejichž obyvatelé pak oslavují sklizeň z okolních rýžových polí. Města lze zakládat pomocí karet, jejichž tvar je odvozen od herní plochy – nejčastěji se jedná o tři spojené šestiúhelníky a dále vzácnější karty složené ze dvou, případně jen jednoho šestiúhelníku, kterých má každý velmi omezený počet. Tyto karty pak na plánu představují města, rýžová pole, chrámy a zavodněné plochy. Právě o města se ve hře Java povede krutá bitva.
Na začátku všeho v tomto případě nebylo slovo, ale vesnice. Teprve postavením chrámu vzniká město, které hráčům přináší body. Každé město má totiž jistý počet obyvatel, který roste přikládáním dalších karet se symbolem domorodých chýší. Čím větší město, tím více bodů pro toho, kdo v něm uspořádá slavnost. Pořadatel ale zároveň musí splňovat jednu podmínku – být ve městě přítomen na nejvyšší možné pozici. Ano, jednotlivé žetony lze stavět také na sebe, čímž vznikají roztomilé kopiie terasovitých rýžových polí, jak je známe z exotických zemí Tichého oceánu.
Vždy existuje nepřeberné množství kombinací, kam je možné přiložit další kartu, ale jen některé z nich vám přinesou okamžitý bodový užitek. Někdy je vhodnější obsazovat nejvyšší posty v již vybudovaných městech svých protihráčů namísto zakládání nových osad, protože na konci hry proběhne ještě velké bodování, kdy rozhoduje právě “výšková” pozice hráčů. Mnou doporučená startovní strategie spočívá ve stavění vodních rezervoárů, které nejsou obodovány na konci, ale představují rychlý bodový zisk do začátku. Navíc tak předejdete situaci, kdy podobný rezervoár postaví někdo jiný, protože počet “vodních” šestiúhelníků je omezen.
Pozor si také dávejte na speciální karty, kterých má každý hráč pouze několik, a proto si je obvykle schovává na závěr hry. S nimi je možné zamíchat závěrečným bodováním, neboť umožňují takové “podpásovky”, jako rozdělení vetších měst na menší, s tím že bodována zůstává pouze část s chrámem, což nemusí být ta, ve které se nachází vaše firgurka. Překvapení skrývají, zejména s blížícím se závěrem, také akční tokeny, které má k dispozici každý hráč. Jejich jednorázovým použitím hráči získávají tahy navíc.
Šíře možností od zakládání vesnic, přes rozvíjení chrámů až po dobývání “vyšších” pozic ve městech, dělá hru poměrně komplexní, a tím pádem náročnou. Průběh obvyklé partie se skládá spíše z tichého dumání hráče na tahu a hlasité diskuze ostatních, kteří se snaží hájit svoje zájmy. Protože každý tah změní velký kus hracího plánu, jen těžko lze plánovat dlouhodobá strategická rozhodnutí. Přesto ve hře nevítězí náhoda, ale pouze taktika a kombinační schopnosti. Pokud máte dvě hodiny času (po naučení pravidel stačí 1-1,5 hodiny) a hlavně se necítíte vyčerpáni po perném dni ve škole, Java vám zvedne náladu a promaže vaše mozkové závity. V případě, že se chcete spíš bavit, než přemýšlet, sáhněte třeba po rychlém Metru.
I když je Java chytlavá a zábavná, je také celkem obtížná a pro nezasvěcené možná i nudná. Věřím ale, že jakmile je přemluvíte k první partii, už budou promýšlet strategie pro další hru!
Recenze vyšla na https://zabava.atlas.cz
marcel –
pogo –
kolša –
Dost dobrá hra. Trošku složitější na pochopení. ale to že je pokaždé jiná i když má herní plán, z ní dělá skvělou strategickou hru a musí se u ní dost přemýšlet dopředu. Vřele doporučuji všem. O kousek lepší než Carcassonne.
Danyi –
Java je ostrov. Vy jste náčelník kmene, který přichází se svým kmenem aby osídlil vnitrozemí tohoto zatím neobydleného panenského ostrova. To je myšlenka hry. Tématicky je hra na první pohled podobná Osadníkům z Katanu. Ale pouze tématicky. Herní princip je úplně jiný. Náhoda je zde minimální. Každý hráč má ve svém tahu šest „“akčních bodů““ a je pouze na něm jak s nimi naloží. Může stavět vesnice, města (vesnice s paláci), pěstovat rýži, pořádat slavnosti …atd.
V každém tahu hráč postupně umisťuje strategicky své figurky a šestidílná pole, tak aby na konci hry měl co nejvíce bodů. Ty získáváte za paláce a slavnosti v nich. Postupným přikládáním kartiček se vytváří vnitrozemí ostrova. Podobně jako u Carcassonnu. Ale kartičky (3, 2 a jednodílné) je možné pokládat i do několika úrovní na sebe a tak měnit charakter krajiny. Chytrými tahy lze hodně získat a špatnými hodně ztratit. V podstatě platí: kdo je na nejvyšší úrovni staví a rozšiřuje paláce a tím pádem boduje. Slavnosti se pořádají v každém paláci a zúčastnit se mohou všichni hráči, kteří v onom městě s palácem mají figurku. Kdo vyloží více bodů na svých karnevalových kartičkách než ostatní vyhrává a pořádá slavnost sám.
Provedení hry samotné je na velice kvalitní úrovni. Vše je trvanlivé a nádherně vypadající (tvrzený papír+dřevo). Měl bych ale výtku k pravidlům. Překlad je dobrý, ale obrázky jsou malé a málo čitelné. Hra je na pochopení dost složitá a na začátek je to dost hutný nával informací.
Java není hra vhodná pro odpočinkové večery a děti. Chce si to udělat čas.
Novým hráčům může trvat delší dobu než se do Javy „“zahrají““ a pochopí princip a strategii. Některé partie se mohou táhnout i přes 90 minut, jak je uvedeno na krabici.
Doporučuji všem, kteří rádi u her přemýšlejí a dělají strategická rozhodnutí. Hra se rychle mění a vy musíte umět reagovat a překvapit soupeře. Hra je vhodná pro 2-4 hráče a opravdu se dobře hraje i ve dvou. Ale ve 3-4 je lepší. Další plus je, že je pokaždé jiná.
Láďa Smejkal –
Java není jen programovací jazyk a ostrov v Tichomoří, ale také výborná desková hra. Již designem nezapře svého staršího bratříčka Tikal. Hracího materiálu obsahuje ještě o něco více a také samotná hra je trochu složitější. Tentokrát nevyrážíte po stopách původních amerických civilizací, ale postupně osidlujeme a dotváříme ráz krajiny na krásném ostrově v Tichém oceáně.Zakládáte a rozšiřujete města a kolem nich na terasovitých políčkách pěstujete rýži.
Java je jednou z mála strategických deskových her, ve kterých se autorům podařilo do hry úspěšně zakomponovat třetí rozměr. Kartičky s políčky měst a rýžových polí lze totiž klást i přes sebe. Kromě potěšení ze hry tak nenásilnou formou podporuje u hráčů prostorovou představivost.
Nutnost stoupat do stále vyšších pater je dána pravidlem, že pro rozšíření města a zisk tomu odpovídajících bodů je potřeba mít ve městě svého zástupce nejvýše. Také při závěrečném bodování si v každém městě body připíší jen dva hráči, jejichž figurky shlížejí na ty ostatní z největší výšky. Hráči, kteří mají ve městě svého zástupce se dále mohou účastnit slavnosti, kterou v něm vyhlásil libovolný spoluhráč, a získat tak další body. Autoři hry mysleli nejspíše i na ekologii a do krajiny umístili několik malých jezer. Hráči je mohou rozšiřovat, případně založit jezera další. Protože je to celkem dobrý zdroj bodů, nikdo je k tomu nemusí příliš nutit. Pro celkový výsledek jsou důležité jak body získávané průběžně, tak zejména body ze závěrečného bodování, které tvoří více než polovinu celkově dosažených bodů.
Hratelnost je stejně skvělá ve dvou, třech i čtyřech hráčů. Pouze pro hru ve dvou doporučuji před vlastní hrou licitaci o to, který z hráčů bude hrát jako první. Soupeř dostane vylicitovaný počet bodů k dobru. Tím se vyrovná nesporná výhoda, kterou zde začínající hráč má. Bohužel si z pouhých dvou partií, které jsem ve dvou sehrál, netroufám odhadnout bodovou hodnotu této výhody.
Java není hrou pro úplné herní začátečníky, ti by se asi ztratili ještě při výkladu pravidel. Zato zkušení herní harcovníci si na tomto skvostu zaručeně smlsnou! A proč jsem dal hodnocení „“jen““ 4,5? S maximálním hodnocením raději zatím zacházím velmi opatrně, protože se bojím, že jinak bych je brzo začal dávát skoro každé nové hře.
Matěj Baťha –
Jaromír Kovařík –