Novinky, recenze, soutěže, vše o moderních společenských hrách.
Novinky 2018

Strategie hry Through the Ages: Příběh civilizace – vůdcové (3)


Pokračujeme v seriálu o strategiích hry Through the Ages: Příběh civilizace. První díl se věnoval především čtyřem oblastem ve hře – zemědělství, průmyslu, vědě a populaci. Druhý díl se zaměřil na vojenství, státní zřízení a divy světa. Tématem tohoto třetího dílu bude další výrazný prvek hry: vůdcové.

Upozornění: Článek o možných strategiích této hry si přečtěte až poté, co jste si ji několikrát zahráli. Nechceme vás připravit o herní zážitek spojený s objevováním nové hry. Pokud hru neznáte, budete obsahu článku rozumět jen obtížně.


Through the Ages: vůdcové

Vítám vás u poslední části strategie pro hru Through the Ages. Budeme se věnovat základním charakteristikám jednotlivých vůdců a jejich vlivu na hru, především při hře více hráčů, tedy ve 3–4. U některých vůdců, zejména u těch, kteří moc „nefungují“ a nejsou mezi hráči populární, si také zafilozofuji a zkusím se zamyslet nad tím, jaká úprava by těmto neefektivním leaderům pomohla k větší oblibě, i s ohledem na blížící se velkou reedici Through the Ages, během které má dojít také k úpravám hodnot a vlivů některých karet.

Starověk

Všichni starověcí vůdcové jsou hojně probíráni na diskusních fórech a lze je bez okolků rozdělit na dobré a špatné. Vždy se sice najde pár rebelů, kteří obhajují jednoho z trojice neefektivních vůdců, ale v zásadě platí, že dvěma nejsilnějšími starověkými vůdci ve hře, i ve vztahu k pravděpodobnosti celkového vítězství jsou Caesar a Aristoteles, následováni Mojžíšem. Trojici slabých vůdců tvoří Alexandr, Homér a Chammurabi. Převládá také názor, že uvedené tři silné vůdce je dobré podržet celý I. věk, protože vůdci I. věku jsou až na čestné výjimky slabší a jejich zahrání se vyplatí pouze v určitých herních situacích. Kdo tedy může provést váš národ od kolébky do plnoletosti?

Aristoteles

TtA-osobnosti-A-AristotelesAristoteles je nejoblíbenějším vůdcem starověku a druhý nejoblíbenější celé hry vůbec. Jeho použití není těžké, a tomu, kdo jej získá, může přinést bez větší námahy cca 4 až 5 jednotek vědy, což je v počáteční fázi hry něco jako svatý grál. Je velmi výhodné spolu s ním postavit pyramidy nebo Alexandrijskou knihovnu, protože hráč tím získá +1 kapacitu civilních karet a lze tak lépe využít jeho potenciál. Je pak téměř nutností postavit co nejdříve druhého filozofa a ideálně pak oba povýšit na alchymisty, aby se úvodní levné technologie rychle vyvíjely a udělaly hned místo na ruce na nové „zlevněné“ technologie.

Caesar

TtA-osobnosti-A-CaesarCaesar je velmi silný a spolu s Aristotelem (Aristoteles je hrán v 83 % všech her, Caesar v 82 %) nejoblíbenější vůdce starověku, který přidá hned dva benefity. Síla +1 dobře chrání před ranými agresemi a velice se hodí, jakmile začnou přicházet středověké události, které rozhoduje právě vojenská síla. Ještě lepší výhoda je zisk vojenské akce navíc, většinou proměněné ve vojenskou akční kartu. Caesar jako jediný dokáže budovat či upgradovat vojenské jednotky, hrát taktiky a během toho ještě stále brát karty. S Caesarem tak vstupuje hráč do další fáze hry s dobrou obranou a schopností kolonizace, většinou s dobrou taktikou a kartou či dvěma událostí, které může obratem hrát a těžit z jejich efektů. Velmi silná kombinace a statisticky v zásadě platí, že kdo vezme Caesara, nekončí hůře než druhý.

Mojžíš

TtA-osobnosti-A-MojžíšMojžíš je třetí nejoblíbenější leader starověku a neúnavný motor vaší ekonomiky (pozor na přehřátí :-). Jeho účinek je dobré maximalizovat až do konce I. věku, kdy jsou odebrány dva žetony populace a tento leader vás pošle do II. věku s množstvím kvalitní pracovní síly. Je třeba si dávat pozor na korupci vzniklou přebytkem jídla a neustále povolávat nové kolonisty – až do Mojžíšovy smrti na konci I. věku. Správným využitím Mojžíše nemusíte po většinu II. věku nijak zvlášť řešit farmy. Opět, a to ještě více než u Aristotela, je velmi žádoucí používat Mojžíše v kombinaci s pyramidami, protože neustálé budování nové populace je náročné na civilní akce a hráč má pak poměrně svázané ruce v ostatních záležitostech.

Alexandr Veliký

TtA-osobnosti-A-AlexandrAlexandr Veliký je velmi nízko hodnocený vůdce s tak otřesnými statistikami, že by se mu vysmál i takový J. S. Bach ze II. věku (a to už je co říct :-). Hráči, kteří použijí Alexandra, skončí nejčastěji 3. nebo 4. a vyhrávají jen 7 %(!) her. Pokud hrajete s nezkušenými nebo mírumilovnými hráči, je Alexandr zbytečný. Prakticky jediné využití Alexandra je pro agresivní vojenské zahájení, kde Alexandr zvyšuje šanci na úspěšnou rychlou agresi. Alexandr je také možný counter, pokud agresivní hráč vezme Caesara. Obecně se dá říct, že pokud není s Alexandrem zahrána minimálně jedna úspěšná agrese, je jeho přínos pro váš národ zanedbatelný v porovnání s výše uvedenými třemi vůdci se jedná pouze o vyhození dvou civilních akcí do koše.

Homér

TtA-osobnosti-A-HomérHomér je další velmi nízko hodnocený vůdce, co do obliby zhruba na stejné úrovni s Alexandrem. Oproti Alexandrovi je flexibilnější v tom, že vypomůže ekonomice i kultuře. Pokud je hrán šikovně, ušetří cca 3 suroviny a přidá cca 11 bodů kultury, což není zlý přínos za 2 civilní akce. Poskytne také surovinu na upgrade na těžkou pěchotu a umožní postavit rytíře za dvě suroviny, což může být v I. věku zajímavá výhoda. Celkem vzato si hráč tímto leaderem moc nepomůže, ale ani neublíží. Lze doporučit jako stylovou variantu při hře u stolu s přáteli (kdo by nechtěl mít dvě jednotky bojovníků chodících po bojištích a vytrubujících do světa slávu vaší říše).

Chammurabi

TtA-osobnosti-A-ChammurabiChammurabi je nejvíce kontroverzní a zřejmě nejslabší leader starověku. Vzít si ho je v soutěžní hře považováno za hazard, protože Chammurabi velice oslabí vaše vojenství a raketově zvyšuje šanci, že se brzy ocitnete na špatném konci agrese zahrané jiným hráčem. Jedna civilní akce navíc není moc, zejména, když si uvědomíme, že jen prostá aktivace Chamurabiho (získání, vyložení) stojí 2 civilní akce; tento leader tedy přidá v konečném efektu max. 2–3 civilní akce, neboť bývá rychle nahrazen vůdcem jiným (odvážný hráč, který ho používá, si při rostoucí vojenské síle soupeřů a stagnující své vlastní rychle uvědomí svůj omyl a Chammurabiho vymění, přičemž toto rozhodnutí je v reálu často podpořeno a urychleno vydrancovaným skladem či shořelým chrámem po prohrané agresi).

Hráč, který Chammurabiho zahraje, však ztratí nepoměrně víc, než jen pár vojenských akcí. Těžko získává karty obrany/kolonizace, nepřicházejí mu události, které by vhodně zahrál a má rovněž malou šanci získat účinnou taktiku. Prohrává většinu událostí a stává se cílem agresí silných hráčů. Do éry po Chammurabim vstupuje říše většinou bez užitečné taktiky a se slabou armádou, přičemž infrastrukturní efekt oněch dvou tří civilních akcí navíc je zcela zanedbatelný. Chammurabi se uplatní snad jen v málo militantní hře mezi přáteli. Kdyby Chammurabi pouze přidával civilní akci a neubíral vojenskou, katapultoval by se sice na čelo starověkých leaderů, ale byl by aspoň hrán. Za současného stavu je to pro mě superžhavý adept na úpravu v chystané reedici.

V neposlední řadě je třeba zmínit důležitou věc, která se týká zejména starověkých leaderů. V této fázi je důležité, více než kdykoli později v další hře, vhodně reagovat na to, které leadery si vzali hráči před vámi, zejména s ohledem na volbu vojenských vůdců a taky na charakter spoluhráčů. Pokud si bojechtiví hráči před vámi vzali Caesara a Alexandra, je bláhové byť jen uvažovat o Chammurabim. Naopak, když vojenští leadři nejsou vybráni, dává vám to větší manévrovací prostor.

I. věk

Vůdcové I. věku se dají také relativně snadno rozdělit na „silné“ a „slabé“. Silní jsou jednoznačně Leonardo da Vinci, Kryštof Kolumbus a Michelangelo Buonarroti, slabí Čingischán, Fridrich Barbarossa a Johanka z Arku.

Leonardo da Vinci

TtA-osobnosti-I-LeonardoLeonardo da Vinci je výborný vědecký vůdce, který pumpuje body do vědy i ekonomiky, což jsou dvě z klíčových oblastí národní prosperity. Extrémně silný je zejména tehdy, pokud jej získáte na začátku I. věku i s technologií alchymie. Leonardo je statisticky suverénně nejoblíbenější leader I. věku, kterého se co do popularity drží pouze Kryštof Kolumbus. Leonardo je vhodný vůdce i pro méně zkušené hráče, protože jeho využití je velmi snadné a nevyžaduje aplikaci žádných speciálních postupů.

Kryštof Kolumbus

TtA-osobnosti-I-KolumbusKryštof Kolumbus je velmi silný a oblíbený vůdce s velkou vazbou na pravděpodobnost budoucího vítězství ve hře (hráč, který použil Kolumba, má 40% šanci na výhru ve hře 4 hráčů a 67% pravděpodobnost, že neskončí hůře než druhý). Síla Kolumba spočívá v extrémně levném ekonomickém přínosu (zisku jedné z kolonií), pouze za cenu 2 akcí. Kolumbus se často vezme do ruky za současného využívání jednoho ze tří silných starověkých leaderů (Caesar, Aristoteles, Mojžíš) a hráč čeká (a doufá) na líznutí politické karty kolonie.

Na přelomu I. a II. věku, tedy těsně před nebo těsně po smrti silného Áčkového leadera se Kolumbus zahraje, získá území a rychle je nahrazen některým z nabušených dvojkových leaderů. Variantně se s ním dá čekat i ve II. věku, protože kolonie II. věku jsou samozřejmě výrazně bohatší než kolonie I. věku a občas stejně není vhodný dvojkový leader po ruce. Prakticky jediná, byť ne malá nevýhoda Kolumba spočívá v riziku, že nezískáte do ruky území ke kolonizaci. Toto riziko lze snížit zvýšením počtu vojenských akcí, a tím pádem počtu vojenských karet přibíraných každý tah do ruky, ale i tak tato pro Kolumba smutná varianta čas od času přijde a Kryštof prostě k Americe nedopluje.

Michelangelo Buonarroti

TtA-osobnosti-I-MichelangeloMichelangelo Buonarroti, ač to na první pohled možná nevypadá, je největší vyráběč bodů kultury ze VŠECH vůdců ve hře. Jeho účinná hra však vyžaduje zkušeného hráče, pečlivou přípravu na tuto roli od počátku hry a také trochu štěstí spočívající ve správném načasování přicházejících karet. Proč to? Michelangelo je leader, který nezíská přínos ani v jedné ze dvou důležitých oblastí I. a II. věku, tedy v ekonomice a vojenství, a má-li se maximálně využít jeho kulturní potenciál, je třeba se na jeho nasazení krok za krokem pečlivě připravit. Jako ideální se jeví začít hru vybudováním divu Visuté zahrady. Tento div vyřeší na dlouhou dobu spokojenost a dva smajlíky Michelangelo později velmi zúročí.

Pokud se Visuté zahrady mohou, ale nemusí v Michelangelově strategii postavit, co se postavit musí, je div Svatopetrská bazilika. Tento div totiž dvojnásobí produkci spokojenosti z divů a chrámů. Posledním chybějícím dílkem skládačky jsou dvě silné církevní budovy, teologie, pokud možno ve II. věku co nejdříve povýšené na organizovanou církev. Pokud máte Visuté zahrady a dvě budovy organizované církve podpořené Bazilikou, letíte na kulturní stupnici rychlostí 20 bodů kultury za kolo za němého přihlížení barbarů s meči a vidlemi. Pravda, tento stav je ideální a je dosažen většinou až ke konci II. věku, tedy těsně před Michelangelovou smrtí; ale i dřívější zisky kultury stojí za to (než se vytvoří výše uvedená kombinace, běžný je zisk okolo 8–10 bodů kultury).

Každopádně, dohromady sečteno při úspěšném zahrání této varianty, je zisk kultury enormní. Vaše prosperita se pochopitelně rychle stane solí v očích okolních barbarských vládců, co v této fázi horko těžko vydělávají s bídou jednu kulturu za tah ze svého předpotopního chrámu, takže je svatou povinností Michelangela nezapomínat na armádu a bránit své kulturní panství.

Fridrich Barbarossa

TtA-osobnosti-I-BarbarossaBarbarossa je velmi těžko použitelný vůdce a druhý nejméně populární vůdce ve hře (23.); jeho schopnost rychle vybudovat levné vojenské jednotky je možno použít primárně (nepočítáme-li s možností doplnění jednotek obětovaných v obraně proti agresi) pouze k doplnění jednotek obětovaných při kolonizaci nových území. To vytyčuje před hráče s Barbarossou jasnou strategii – snažit se být vojensky silný, mít hodně vojenských akcí, díky tomu získávat karty území a sázet je do balíčku, co mu jen síly stačí, a pak jen samozřejmě vyhrávat kolonizace 🙂

I tak je ale přínos tohoto leadera slabší, za hru vám přinese většinou dvě jednotky jídla a dvě jednotky surovin, málokdy více, protože bývá brzy nahrazen silnými dvojkovými leadery. Neúprosná statistika říká, že kdo vezme Barbarossu, velice zvýší svou šanci skončit poslední (40 %). Těžko říct, jak by šlo tohoto vůdce posílit, aby byl více hratelný, napadá mě bonus +1 ke kolonizaci nebo změna slevy z 1 jídla a 1 suroviny na dva libovolné zdroje (takže hráč by mohl třeba najmout populaci a postavit novou jednotku o dvě jídla levněji; tato varianta by dala Barbarossovi výrazně větší variabilitu).

Čingischán

TtA-osobnosti-I-ČingischánČingischán je stejně jako Barbarossa velmi málo použitelný vůdce a vidím v něm slepou uličku vývoje; funguje de facto jako prachsprostý substitut taktiky Lehká jízda (dvěma jízdním jednotkám přidá +2 síly), jeho přínos sice spočívá ještě v kultuře, ale bod kultury za jezdce nikoho nevytrhne. Abych mu jen nekřivdil, bonus +1 jízdní jednotky využívají i při kolonizaci nových území i při obětování v agresi. Tento leader by se mi jevil jako výrazně použitelnější, kdyby NAVÍC nabízel slevu na budované jednotky jízdy. Ve stávající podobě se mu hráči vyhýbají obloukem a dobře dělají. Hráč, který ho zahraje, má ještě větší šanci na poslední místo než s Barbarossou (45 %). Jedná se o nejméně oblíbeného vůdce celé hry (hráči si ho vezmou jen v 11 % her) a pro mě je to spolu s Chammurabim a J. S. Bachem nejžhavější adept na vyřazení/změnu vlastností v plánované reedici.

Johanka z Arku

TtA-osobnosti-I-JohankaJohanka z Arku je také velmi málo oblíbený leader a dá se o ní napsat to samé co o Barbarossovi a Čingischánovi – málokdy si ji někdo vezme, a když už si ji někdo vezme, končí tento nešťastník často třetí nebo čtvrtý. Johanka trpí syndromem většiny leaderů I. věku, tedy tím, že není dost dobrá, aby nahradila jednoho ze silných áčkových leaderů. Jako výhodná se může jevit potenciální schopnost Johanky odradit nepřítele od agrese. Nicméně, většina hráčů říká, že úspěšná agrese a krádež surovin jim za 5 bodů kultury pro poraženého klidně stojí. Odradí tedy spíše jen agrese „na zkoušku“, kdy útočník má třeba o jedna či dvě vyšší sílu a zkusí poslat nájezd, co kdyby. Dále, málokdy tuto variantu lze vidět hrát, ale Johanka jde použít i jako extrémně silná ofenzivní vojenská postava – pokud člověk využije strukturu určenou pro Michellangela (Bazilika + náboženské budovy), Johanka přidá 8, v extrémním případě až 12 bodů síly, což v této fázi hry de facto nelze dorovnat a Johance to dává šanci na úspěšnou agresi či dvě.

II. věk

Ve II. věku se nám situace trochu zlepšuje, a výběr použitelných vůdců roste – máme zde 4 velmi silné vůdce a 2 slabé. Čtyři silní jsou při správném nasazení už opravdu těžké váhy a mohou hráči výrazně pomoci v jeho snažení: Izák Newton, James Cook, Maxmillien Robespierre, Napoleon Bonaparte. Slabí (J. S. Bach a William Shakespeare) téměř nejsou hráni a málokdy spatří světlo světa. Po zásluze, nutno dodat. Proč to?

Johan Sebastian Bach

TtA-osobnosti-II-BachJ. S. Bach je velmi slabý, podle statistik dokonce téměř nejslabší kartou v celé hře z hlediska šance na dobré umístění. Jeho přínos je mizivý – úspora vědy je směšná, úspora surovin a zisk kultury taky; obecně mám za to, že postavit divadlo v I. věku je cesta vedoucí do pekel; pokud už se chcete pustit do stavby oper ve II. věku, což zase není až tak zlý nápad (za předpokladu, že na tom jste ekonomicky a vojensky dobře), opery jsou tak drahé, že směšná sleva, kterou Bach poskytuje, v žádném případě nestojí za to si ho pořizovat, protože přínos ostatních vůdců II. věku (kromě Shakespeara) je mnohonásobně větší. Viděl jsem jen párkrát za několik desítek her, že si někdo Bacha vzal, a přišlo mi, že to bylo spíše jakoby na efekt a z prestižních důvodů. Tohoto vůdce bych viděl reálně z hlediska budoucí úpravy karet spíše v tomto světle – technologie divadel jsou pro vás zdarma + stávající bonusy; pak by byl J. S. Bach hratelnější).

William Shakespeare

TtA-osobnosti-II-ShakespeareWilliam Shakespeare je takový Bachův brácha co do mizerné oblíbenosti (21., Bach 22. ze všech vůdců). Co do produkce kultury je na tom zřejmě o něco lépe než Bach, protože je aspoň trochu použitelný. V ideálním případě, když má hráč dvě dvojice divadlo-knihovna, generuje 6 bodů kultury za kolo. Tento stav je ale jen velice těžko dosažitelný, pravděpodobnější zisk jsou 4 body kultury za kolo. O tomto vůdci bych uvažoval pouze v případě, že bych se co do produkce vědy nevydal cestou laboratoří, ale cestou knihoven a měl již alespoň dvě postavené. Celkem vzato tohoto vůdce nemám rád a dobrovolně bych si ho nikdy nevzal, protože člověka tak trochu nutí vázat cenné zdroje (suroviny a zejména lidi) do ne-úplně-potřebných budov a národ pak zaostává jinde, zejména v ekonomice a ve vojenství.

Isaac Newton

TtA-osobnosti-II-NewtonOproti dvěma předchozím žabařům je Isaac Newton jednoduše nejoblíbenější vůdce nejen II. věku, ale i celé hry, protože jeho schopnost zvýšit příliv vědy je neoddiskutovatelná. Rovněž ušetření civilní akce může mít v některých tazích cenu zlata, zejména pokud hráč nemá pokročilou formu státního zřízení či více civilních akcí z technologií. Izák taky dramaticky zvyšuje šanci na vítězství. Z tohoto pohledu je spolu s Robespierrem nejúspěšnějším vůdcem II. věku.

 

James Cook

TtA-osobnosti-II-CookJames Cook není moc populární vůdce (je hrán ve 35 % her), nicméně není to způsobeno ani tak jeho malou účinností, jako spíše jeho velkou specializací. Ta z něj dělá jednoho z nejsilnějších vůdců ve vztahu k pravděpodobnosti celkového vítězství. Opravdu málokterý jiný vůdce je tak upnutý na jeden segment hry jako Cook. Primární strategie pro Cooka je zřejmá – mít co nejvíce kolonií. Cook se dá hrát buďto plánovaně, kdy hráč už od I. věku buduje Rhodský kolos, vyvine navigaci, láduje balík událostí koloniemi a snaží se je v dražbách získávat, nebo neplánovaně, když máte náhodou například dvě či více kolonií a Cook přijde právě do hry.

Plánovaná strategie nevyžaduje přílišné investice do rozvoje ekonomiky, neboť tyto zdroje se dají z části získat z obsazených kolonií. Je ale důležité nezanedbat rozvoj vědy, mít hodně vojenských akcí a mít schopnost budovat neustále vojenské jednotky sloužící k obsazování nových území. Velmi žádoucí je vývoj technologie navigace (+2 ke kolonizaci). Pokud se vám podaří rozběhnout kolotoč umístění území do balíku – dražba o nové území, které získáte, a získané zdroje využijete k doplnění armády, špatně se tomu z hlediska ostatních hráčů brání, protože hráč s Cookem bývá z podstaty věci silný i vojensky. Ostatní hráči mají také tendenci nabízet občas zbytečně velkou sílu v dražbě, aby Cook nezískal další kolonii, čímž (pokud vydraží) se hodně oslabí a stanou se kořistí agrese Cooka nebo dalších hráčů.

Maxmillien Robespierre

TtA-osobnosti-II-RobespierreMaxmillien Robespierre je výborné řešení nejen pro hráče s málo pokročilou vědou usilující o konstituční monarchii nebo republiku ve II. věku. Byť to tak na první pohled nevypadá, je to zrcadlový obraz Izáka Newtona, neboť stejně jako Izák hráči získá velká kvanta vědy (způsobená úsporou v důsledku revoluční změny), 7 v případě konstituční monarchie, a dokonce 10 v případě republiky. V důsledku změny zřízení na efektivnější přidá stejně jako Izák akce, a to jak civilní, tak i vojenské (kromě toho přidává sám o sobě jednu vojenskou akci, což je příjemný bonus). Mnoho hráčů proto vidí Robespierra jako lepšího vůdce než Izáka. Výčet vůdců II. věku už končí, a pořád tu nebyl Napoleon. Kde je?

Napoleon Bonaparte

TtA-osobnosti-II-NapoleonToho jsem si nechal na konec. Napoleon Bonaparte je jedním z nejkontroverznějších vůdců ve hře a považuji za nutné se o něm zmínit více než o ostatních „normálních“ vůdcích; většina hráčů Napoleona považuje za neúměrně silného, z čehož pramení i jeho popularita, je hrán v 81 % her, což z něj dělá 4. nejoblíbenějšího leadera celé hry. Je brán jak vojensky silnými hráči k ještě většímu naboostování svalů, tak slabými hráči k dorovnání deficitu na silnější (a k zamezení prohloubení deficitu, pokud by si Napoleona vzal silnější hráč). Oblíbenosti Napoleona paradoxně neodpovídá jeho vliv na finální úspěch ve hře, kdy výrazně lepší čísla vykazuje například Robespierre. Napoleon vychází velice průměrně s šancí zhruba 25 % na každé ze čtyř míst. Protože Napoleon vám neudělá ani jeden bod kultury, je třeba s ním nekompromisně pracovat tak, aby se „zaplatil“, tzn. obírat slabé hráče agresemi a ideálně válkami. Druhotný účinek Napoleona spočívá v tom, že jakmile jej jeden hráč získá, ostatní vědí, že jde do tuhého, a pokud si chtějí zachránit krk, přesměrují slušnou část svých zdrojů z kultury do vojenství, čímž omezí nárůst své kultury.

Pravdou je, že ve většině her Napoleonova přítomnost zas až tak cítit není. Jeden hráč je prostě o něco silnější a sem tam někoho zasáhne agresí či válkou, tu úspěšnou, tu zas nikoliv. Jen jednou za pár her dojde k situaci, kdy se Napoleon stává opravdovým polobohem, který drtí vše – podmínkou tohoto jevu bývá, že hráč s Napoleonem vyvine letecké síly. Pak se hodnota jeho taktiky čtyřnásobí, a pokud zvládne získat i některou z pokročilých taktik (10 a více bodů síly), ukazatel síly se zastaví na 60 a hráč s Napoleonem má dva či tři tahy na to, aby rozdrtil, na koho si ukáže. Právě z takových situací pak padají návrhy jako například vyndat Napoleona před hrou z balíčku, omezovat jeho schopnost, atd. Je pravda, že na takto našláplého Napoleona neexistuje reálný counter a pokud mu dojdou na ruku správné karty agresí a zejména válek, je vymalováno.

Já osobně Napoleona uznávám ve stávající podobě a nijak bych ho neměnil. Napoleon způsobuje, že hra bývá napínavá až do konce a i slabší hráč má možnost ho získat a porvat se cestou války o vítězství. Napoleon taky dobře reprezentuje takový ten válečný imperialismus, kdy do III. věku, který by jinak mohl být hlavně mašinou na výrobu kultury, přináší nutnost nerezignovat na budování armády, naopak nutí hráče sledovat sílu ostatních a taky své vojenství adekvátně tomu rozvíjet.

A perlička nakonec, ve IV. věku, kdy se dohrává hra a hráči mají tah až dva na dokončení svého snažení Napoleon umírá. Jeho majitel přichází o velkou část své síly a takto oslabený se stává častým terčem naštvaných soupeřů, po kterých se skoro dva věky nelítostně vozil. Spravedlnost? Ano! 🙂

III. věk

Ve třetím věku jsou převážně velmi silní vůdci, kteří jsou schopni zúročit a podpořit vaše dosavadní snažení nebo naopak ochránit to, co už jste během hry vydobyli (Sid Meier, Albert Einstein, Elvis Presley, Winston Churchill, Mahátma Gándhí, Bill Gates). Z důvodu ochrany autorských práv se někteří vůdci v různých vydáních hry nazývají jinak, proto uvádím pro jistotu vždy všechny názvy.

Sid Meier a.k.a. Game Designer a.k.a. Alex Randolph

TtA-osobnosti-III-Sid-MeierSid Meier a.k.a. Game Designer a.k.a. Alex Randolph je nejoblíbenější vůdce III. věku a statistiky toto jeho postavení podtrhávají obrovskou úspěšností – hráč, který Sida nasadí, málokdy končí hůře než druhý. Podstata Sida je zřejmá – IT odborníci a vývojáři se trochu méně věnují vědě a místo toho sem tam pracují na zajímavé PC hře (…že by Civilization? :-), což je podle autorů TtA (a nejen podle nich) skvělý kulturní počin. Pokud máte 3 budovy s počítači, produkuje Sid Meier 9 kultury, což bezpečně ukáže záda například takovému Elvisovi, který ať se snaží sebevíc, přidá pouze 4 kultury. Ztráta vědy je, v případě, že používáte počítače, naprosto zanedbatelná.

Albert Einstein

TtA-osobnosti-III-EinsteinAlbert Einstein je šestý nejoblíbenější vůdce v celé hře s velkou vazbou na zvýšení šance na celkové vítězství. Einstein způsobuje příliv bodů do vědy i kultury, takže hráč má lepší možnost vyvinout některé high-endové technologie III. věku a k tomu získat nějakých 12–15 bodů kultury. Na tohoto vůdce je výborné navázat divem světa První let do kosmu. Technologická vyspělost národa se také dobře zúročí v závěrečném bonusovém bodování.

 

Elvis Presley a.k.a. Rock and Roll Icon

TtA-osobnosti-III-PresleyElvis Presley a.k.a. Rock and Roll Icon je nekonfliktní vůdce, který sice není tak účinný jako ostatní vůdci tohoto věku a jeho statistiky jsou ryze průměrné, ale i tak se může hodit. Jeho vyžití je velmi snadné, de facto přidává 3–4 kultury za kolo. Velmi užitečný může být v mnoha situacích jeho „spokojenostní“ bonus dvou smajlíků.

 

 

Winston Churchill

TtA-osobnosti-III-ChurchillWinston Churchill je vůdce, který podporuje vojenství, a ač se to nezdá, je také solidním vědeckým vůdcem. Jeho nejtypičtější použití (stejně jako v historii), přichází ve chvíli, kdy je hráči vyhlášena válka a Winston je právě k dispozici v nabídce. Časté jsou situace, kdy hráč třeba těsně nedosahuje vědu na vývoj stíhaček, s Winstonem si je může dovolit vyzkoumat, okamžitě postavit a stíhačky pak při nasazení v boji často obrátí misku vah síly proti agresorovi. Sleva vědy i surovin na vojenské instalace je velmi příjemná.

Zejména vývoj a budování jednotek III. věku je díky tomu neskutečně snadný a levný. Winston často pokryje hráči 6 i více jednotek vědy za vyzkoumané technologie a ušetří stejné množství surovin za slevu na jednotkách. Pozoruhodný je i bonus zdvojnásobení obranné hodnoty vojenské karty, což může pomoci odrazit agresi i jinak výrazně silnějšího útočníka. Pozor, sleva surovin na jednotky neplatí při upgradování jednotek, pouze při vybudování nových. Winston obecně není vůdce, který vám přinese spoustu bodů kultury, ale když vstupujete do III. věku vojensky slabí a tušíte, že silnější soupeři se na vás chtějí sesypat, Winston je patrně ta nejlepší volba. Nebo není? Co na to Mahátma Gándhí?

Mahátma Gándhí

TtA-osobnosti-III-GándhíMahátma Gándhí má hrozné statistiky: jeho šance na vítězství je pouze 10 %, což ho staví na stejnou úroveň s J. S. Bachem a horší už je jen Alexandr Veliký. Přes tyto otřesné statistiky je to třetí nejoblíbenější vůdce III. věku a je hrán v 60 % her. To z něj činí zřejmě nejoblíbenějšího „špatného“ vůdce ve hře. Jeho použití je velmi podobné jako u Winstona – vojensky slabý hráč ho povolá, doufaje v omezení útočných akcí vůči sobě (což se taky často splní). Dvojnásobek vojenských akcí nutných k útoku může být docela oříšek – agrese nyní stojí nejčastěji 4 akce a válka dokonce 6. Ne každý hráč má 6 vojenských akcí, na to je třeba mít vhodné státní zřízení spolu s odpovídající vojenskou technologií případně vůdcem (případně divem – Kremlem). Gándhí tedy výrazně sníží počet obranných válek a relativně omezí i počet agresí. Přínos 2 kultury za kolo sice není žádný zázrak, ale jako doplněk jeho obranné schopnosti se dobře hodí a podle fáze nasazení může do konce hry vygenerovat až 10 bodů kultury.

Bill Gates a.k. Nikola Tesla

TtA-osobnosti-III-GatesNa závěr jsem si nechal Billa Gatese a.k.a. Nikola Teslu. Jeho „blokační“ schopnost vůči soupeřům není žádný zázrak, ale příliv surovin z dobře našláplé vědy může být enormní. Bill Gates díky tomu často zdvojnásobí (někdy i víc) vaši současnou produkci. V ideálním případě tří budov počítačů přidá 9 surovin za kolo. Protože Bill Gates ze své podstaty nepřidává přímo kulturu, je třeba obratně do kultury konvertovat jím vyráběné suroviny. Ideální pro tyto účely je stavba divů III. věku nebo high-endových budov (laboratoře, multimédia, kina). Velmi vhodné je mít pro tyto stavitelské plány vyvinutou jednu ze stavebních technologií, která urychlí výstavbu divů či zlevní stavbu budov. Zjevný přínos Billa Gatese může být i v případě potřeby surovin pro vyzbrojení moderní armády. Neblahým důsledkem Billa je všudypřítomná hrozba korupce způsobená obrovským nasáváním surovin ze stavových zásob. Ale, při tom zisku se sem tam dvě ztracené bedny železa dají přehlédnout, no ne? 🙂


Tímto odlehčením končí náš seriál pojednávající o základních postupech a strategiích v této famózní hře – Through the Ages. V nejbližších měsících se chystá její česká reedice. Jsem velice zvědavý, jak počin dopadne a jak budou upraveny některé extrémně silné či naopak slabé karty. Necháme se tedy překvapit a já se na vás každopádně těším u dalších článků.

Předchozí díly:

DOPORUČUJEME nejlepší novinky
3 Komentáře
  1. Pingback: Strategie hry Through the Ages: Příběh civilizace – ekonomika (1) | Hrajeme.cz |

  2. Pingback: Strategie hry Through the Ages: Příběh civilizace – vojenství (2) | Hrajeme.cz |

Napsat komentář