Ticket to Ride

3.96 z 5
(Hodnocení: 80)

Pořadí v žebříčku BoardGameGeek:
135

Originální název:
Ticket to Ride
Rok vydání:
2004
Počet hráčů:
2 až 5
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 8 let.
Doba hraní:
Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut
Doporučení rodiny:
Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.
Doporučení hráče:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.

Katalogové číslo: 11543. Kategorie: . Štítky: , .

Popis hry

Staňte se železničním manažerem. Sestavujte vlaky a propojujte americká města sítí svých tratí. Čím delší trať postavíte, tím větší máte zisk. Dokážete spojit zadaná města svojí tratí?

Další informace

Počet hráčů

2 až 5

Věk hráčů

Od 8 let

Doba hraní

Středně dlouhá hra – asi 30 až 70 minut

Počeštění

Hra s českým návodem a materiálem neobsahujícím cizojazyčný text

Rok vydání

2004

Míra náhody

2 – střední podíl náhody

Míra interakce

2 – komunikace není součástí hry

Míra složitosti

2 – jednoduchá

Míra humoru

2 – spíše seriózní hra s prvky humoru

Doporučení rodiny

Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti.

Doporučení hráče

Asi nebudete zklamáni.

Výrobci

Days of Wonder

Autoři

Alan R. Moon

Hra/Rozšíření

Samostatná hra

Články na Hrajeme.cz:

Odkazy:

Videa:

Videopředstavení hry (délka videa: 1:30 min.):

80 hodnocení k Ticket to Ride

  1. Duhamuz
    5 z 5

    :

  2. Jan
    1 z 5

    :

  3. Kendar05
    4 z 5

    :

  4. Machííírek
    4 z 5

    :

  5. Petra
    5 z 5

    :

  6. Krocan
    5 z 5

    :

  7. Erumoico
    3 z 5

    :

  8. Jindřich ""Desgenais"" Cinka
    4 z 5

    :

  9. Last_Elf
    4 z 5

    :

  10. Dušan Takáč
    4 z 5

    :

  11. tondakolik
    2 z 5

    :

  12. Tommy
    3 z 5

    :

  13. Bruno
    4 z 5

    :

  14. trupik
    4 z 5

    :


    Lidé chtějí cestovat a je na čase začít budovat Evropskou železniční síť. Na trh vstupuje několik železničních společností, kteří soupeří o ty nejlukrativnější trasy. Dokážete se vypořádat s konkurencí a stát se nejvýznamnějším hráčem na poli železniční dopravy?

    Nedokážu ani přesně popsat, co nás na této hře tolik baví. Je jednoduchá, rychlá, příliš při ní nečekáte, nikdy nevypadnete, nepřestane vás v půlce bavit proto, že vám ostatní hráči „“utečou““ – většinou jsou partie celkem vyrovnané a rozhoduje, kolik kdo splnil úkolů (a to se zjistí až na konci).

    Celou recenzi si můžete přečíst na adrese: http://trupik.aspweb.cz/deskove-hry/vlak-za-vlakem.aspx .

  15. aneken
    4 z 5

    :

  16. nency
    4 z 5

    :

  17. Shaddy
    4 z 5

    :

  18. Shade
    3 z 5

    :

  19. budkin
    4 z 5

    :

  20. jpmce
    4 z 5

    :

  21. konpok
    4 z 5

    :

  22. indian
    2 z 5

    :

  23. Yuri
    2 z 5

    :

  24. Jekor
    4 z 5

    :

  25. Malicka
    4 z 5

    :

  26. Linhard
    4 z 5

    :

  27. Ranca
    4 z 5

    :

  28. muf
    5 z 5

    :

  29. borivoj
    5 z 5

    :

  30. pospa
    5 z 5

    :

  31. Elwen
    4 z 5

    :

  32. fraspi
    5 z 5

    :

  33. Papo Shimitz
    3 z 5

    :

  34. Shako
    3 z 5

    :

  35. Ludmila
    5 z 5

    :

  36. Adam
    3 z 5

    :

  37. Darn
    4 z 5

    :


    Zug um Zug (Ticket to Ride) je z rodiny her, které je nejlepší vytáhnout na stůl, když chcete k hraní přilákat někoho nového, tím spíš, pokud má (jako spousta lidí) k hraní vrozenou nedůvěru. V tomto ohledu se mi Zug um Zug krásně osvědčilo, stejně jako například Metro nebo Citadela.

    Hra má směšně jednoduchá (ale nikoli nezábavná, či hloupá!!!) pavidla a vysvětlíte ji během pěti minut úplně každému. Hra je většinou svižná, nikdo se moc dlouho nenudí, pořád se něco děje. Nedá se říct, že vždy vyhraje ten nejlepší (což je v případě zasvěcování nováčků jenom dobře :o) ), ale pokud budete hrát špatně, tak vám nic nepomůže. K tomu všemu má Zug um Zug krásné provedení (i když osobně bych preferoval vláčky ze dřeva), takže hra, která rozhodně stojí za to (i když titul Hra roku 2004 bych asi svěřil do jiných rukou…).

  38. Lucinka21CL
    5 z 5

    :

  39. Basic
    5 z 5

    :

  40. Tacud
    4 z 5

    :

  41. tučňák
    3 z 5

    :

  42. Droll
    3 z 5

    :

  43. David Cichák
    4 z 5

    :

  44. WillBlack
    4 z 5

    :

  45. Bercik
    5 z 5

    :


    Pravidlá tejto skvelej hry boli popísané v prvých recenziách, ja sa zameriam na to, ako sa to celé hrá.

    Za prvé, vysvetlenie pravidiel zaberie doslova 2-3 minúty aj s vysvetlením výnimiek. To je veľká výhoda pre nových hráčov, pretože hra má veľmi jednoduché pravidlá, a je ich málo.

    Po vylosovaní prvých úloh začína zbieranie lístkov na stavbu tratí, a už tu sa prejavuje boj o niektoré farby. Ak si myslíte, že si v kľude nazbierate svoje farby a postavíte svoje úseky, tak na to rovno zabudnite. Budete musieť meniť svoje plány, počítať s obchádzkami a koniec koncov aj s tým, že budete musieť miasť súperov, aby nedokázali odhadnúť, kam smerujete, a nemohli vám zablokovať cestu.

    Všetko závisí na aktuálnom štýle hry – sú hry, kde si každý hráč pokojne buduje svoje a o ostatných sa príliš nestará. Až do chvíle, kedy sa viacerí hráči nesnažia postaviť ten istý úsek. Sú hry, kedy sa blokuje o sto šesť, kedy je snaha zabrániť súperovi dokončiť svoj úsek, najmä ak je to časť úlohy, ktorá spája veľmi vzdialené mestá. Niekedy stačí na víťazstvo splniť len úvodné dve úlohy a blokovať ostatných, inokedy nestačí ani 6 splnených úloh. Tiež treba uvažovať nad tým, ako si vyberať úlohy a stavať úseky tak, aby som vytvoril čo najdlhšiu trať a pokúsil sa o 10 bodový zisk na konci hry.

    Toto všetko sa deje aj v hre 2 hráčov, aj 5 hráčov. Ak hrajú dvaja, blokovanie je veľmi dôležité, pretože zdvojené úseky neplatia, a tak každý úsek sa dá zablokovať jediným hráčom. To isté platí aj pre hru troch hráčov. Je síce na ploche viac miesta opticky, ale v skutočnosti to nie je pravda. V hre 5 hráčov je zasa opticky tesnejšie, ale zdvojené úseky dovoľujú nečakaný rozmach viacerým, a blokovanie je ťažšie – ale je na to viac hráčov.

    Po viac než 15 zohraných partiách v rôznom počte môžem povedať, že hra je „“5-bodová““ v každej variante, a skrýva v sebe podstatne viac, než sa na prvý pohľad môže zdať!

  46. Katka Girgensohn
    4 z 5

    :

  47. Martin Blatný
    5 z 5

    :


    Geniální herní princip, výborné grafické zpracování, jednoduchá a srozumitelná pravidla, svižný průběh a přiměřený podíl náhody – to jsou hlavní devizy hry, která právem získala ocenění Hra roku 2004.

    Princip hry je jednoduchý – budovat železniční síť tak, aby hráč propojil města, která si (víceméně) vylosuje na začátku hry. Poté si může dobrat další kartičky s úkoly a spojit další města. Vše je ale komplikováno nejen potřebou karet různých barev pro různé tratě, ale především soupeři, kteří v nejméně vhodný okamžik postaví trať přesně tam, kde chcete vy…

    Je tak potřeba nejen stavět svou trať, ale sledovat i protihráče, kam se svými vlaky míří a jaké barvy karet sbírají. Úspěch pak většinou spočívá v postavení trati ve vhodnou chvíli. Zdá se výhodnější co nejdříve obsadit krátké tratě, neboť delší se soupeřům hůře budují a je tedy menší riziko jejich zablokování. Častokrát bduete zažívat dilema, zda ještě sbírat kartičky s vagóny a čekat na správnou barvu či lokomotivu anebo zda postavit trať co nejdříve, i za cenu toho, že se to časem neukáže jako příliš výhodné.

    Prvek náhody do hry vnáší mechanismus výběru karet s úkoly. Počáteční dva úkoly většinou hráči snadno splní, s těmi dalšími už to není tak jasné (pokud náhodou nezískají úkol, který již mají víceméně splněn z předchozího průběhu hry). Opět budete prožívat dilema, zda kartičky s úkoly dobírat raději dříve nebo později. Více karet s úkoly na ruce totiž dovoluje lépe naplánovat proces výstavby, zvyšuje se tak ale i riziko nesplnění úkolu a odečítání bodů. I zde se projeví různé typy hráčů – někteří berou jen „“jisté““ úkoly za méně bodů, jiní se (s velkým rizikem) pouštějí i do budování dlouhých (a lépe hodnocených) tratí.

    Podle mého názoru je hra nejlepší ve 3 nebo 4 hráčích (a díky pravidlu o možném paralelním stavění ve 4-5 hráčích se podstatně mění taktika, neboť se hůře blokuje). Ve 2 hráčích je všude dost prostoru a hra se změní v honbu za body, naopak v 5 hráčích je na mapě až nepříjemně těsno a velice záleží na štěstí při dobírání úkolů, navíc je hra v 5 hráčích poměrně zdlouhavá. I v obou extrémech (2 či 5 hráčů) je ale hra výborná a smělě konkuruje jiným hrám pro daný počet hráčů.

    Zalíbení zde najdou jak mírumilovní hráči, kteří budují svou trať a o soupeře se nijak zvlášť nezajímají, i vyložení škodiči, kteří se mohou při blokování tratí dosyta vyřádit. Díky jednoduchým pravidlům a rozumně krátké hrací době se hra hodí i pro začátečníky, pokročilejší hráči zde pak najdou dostatek možností pro hledání vítězné strategie.

  48. mesires
    4 z 5

    :

  49. Láďa Smejkal
    4 z 5

    :

    Jaký je recept na úspěšnou hru?
    Smícháte hru Trans Amerika (TA) s Union Pacific (UP), přidáte trochu koření, vše promícháte, přibarvíte a „“Hra roku 2004″“ je na světě!
    Ano, tak nějak se dá charakterizovat „“Ticket to Ride““. Ono upřímně řečeno, vytvořit dnes zcela originální hru dá pořádnou fušku. Alan R. Moon použil několika známých herních mechanizmů, šikovně je spojil, přidal pár vlastních nápadů a vznikla pěkná nová hra. Moon tak potvrdil své dominantní postavení mezi autory „“dopravních““ her.

    Jak vypadá samotná partie?
    Obdobně jako v TA i UP hráči vytvářejí železniční sítě na mapě Severní Ameriky. Na rozdíl od obou uvedených her zde každý hráč ovládá výlučně vlastní síť tratí. Na prázdném hracím plánu jsou některá města navzájem spojena jednou nebo dvěma spojnicemi o délce 1-6 políček. Některé spojnice jsou nakresleny neutrální (šedou) barvou, jiné jednou z 8 ostatních barev.
    Každá trať přináší vlastníku body. Čím je delší, tím více bodů pro železničního magnáta. Spojnici mezi dvěma městy lze obsadit (= umístit na ni své vagónky) pouze tehdy, odevzdá-li hráč tolik kartiček vagónků, kolik je políček na jejich spojnici. Kartičky musí být všechny stejného druhu. Pokud jde o barevnou spojnici, musí navíc být této barvy. Aby to nebylo tak těžké, mohou hráči během hry získat také kartičky lokomotiv, které slouží jako „“žolíky““.
    Druhým způsobem, jak přijít k nějakým bodům, jsou „“lístky na cestu““ (jízdenky). Hráč má od začátku hry minimálně dva a může získat během hry i další. Na kartičce je napsáno, které dvě města musí hráč spojit, aby získal body uvedené na kartičce (= minimální vzdálenost obou měst). Ale pozor, pokud se spojení nepodaří vytvořit, body se odečítají! Na závěr hry získá ještě vlastník nejdelší tratě 10 bodů.
    Během hry si hráč na tahu vždy vybere jednu ze tří možností: dobrání dvou kartiček vagónků, vyběr jízdenky nebo obsazení tratě mezi dvěma městy.
    Hráči se snaží skrývat své plány před soupeři a efektivně využívat získané prostředky k obsazování tratí. Po prvních sehraných partiích se mi zatím zdá, že k vítězství cesta vede jen přes splnění alespoň části „“lístků na cestu““ a stavění co nejdelších – tedy nejvíce honorovaných tratí.

    Jaké celkové hodnocení nám vychází? 
    „“Ticket to Ride““ je jedna z her, které spolu mohou hrát různě zdatní hráči, aniž by to něčemu vadilo. Hra je svižná, má jednoduchá a jasná pravidla, pěkný herný materiál. Do výsledku partie výrazně promlouvá štěstí (především u jízdenek je rozdíl, jestli se mi 20 bodů počítá do plusu nebo do mínusu), tedy i slabý hráč může občas porazit silného. Zkušení hráči možná raději sáhnou po nějaké složitější hře s nižším prvkem náhody, ale ani pozvání na partii Ticket to Ride vám pravděpodobně neodmítnou. Pádným argumentem je také velmi vydařené grafické řešení hry, zejména pak nádherné ilustrace kartiček. Skvělá grafika nepochybně výrazně napomohla k úspěchu při volbě letošní hry roku. Osobně si myslím, že oba „“rodiče““ (TA i UP) mohou být na svého potomka jen a jen pyšní!

  50. Jaromír Kovařík
    4 z 5

    :

Přidat hodnocení hry