Hrajeme.cz
DomůKatalog herHra pro dvaZtracená města (Lost Cities)

Ztracená města (Lost Cities)

Originální název:
Ztracená města
Rok vydání:
1999
Počet hráčů:
2 až 2
Věk:
Hra je určena pro dospělé hráče a pro rodiny s dětmi od 10 let.
Doba hraní:
Krátká hra do 20 minut
Doporučení rodiny:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.
Doporučení hráče:
Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne.

Popis

Hráči vytyčují svými kartami objevitelské cesty do odlehlých, tajemných koutů země: do Himalájí, deštného pralesa, vyprahlé pouště, do kraje činných sopek a do podmořského světa. Kdo opravdu rád riskuje, může ještě sázet na úspěch svých expedicí. Vyhrává ten, kdo získal po třech kolech nejvíce slávy. Pozor: pravidla hry jsou velmi jednoduchá, ale nenechte se zmást: Ztracená města mají skrytou přitažlivost, která není patrná na první pohled.

Další informace

Míra náhody

Počet hráčů

Věk hráčů

Doba hraní

Počeštění

Rok vydání

Míra interakce

Míra složitosti

Míra humoru

Doporučení rodiny

Doporučení hráče

Výrobci

,

Autoři

– Informace o hře na internetovém obchodu Ostrov pokladů
– Funagain Gameweb
– BoardGameGeek
– Svět deskových her
– Pravidla hry Ztracená města

Recenze

  1. Betty

    Moc mě baví, ale je to dost o štěstí. Je ale dost rychlá na to, aby člověk moc dlouho tu smůlu neproklínal :-).

  2. Tindo

    V karetní hře Ztracená města můžete nalézt poklad. Je to poklad hodně malý a dnes už i docela starý. Přesto to je ale poklad tak nějak úžasný. Tímto pokladem ale není žádný archeologický objev, kterého můžete v této hře dosáhnout, ale je to hra samotná.

    Hledáte-li velmi jednoduchou a přitom velmi zábavnou hru pro dva hráče, jste zde na správném místě. Ztracená města odehrajete za pár minut. Objevíte osvědčenou kombinaci štěstí i jednoduchého strategického uvažování. Budete proklínat svou smůlu, modlit se ve zdárný výsledek riskantního kroku a doufat v odměnu za vaší trpělivost a neukvapenost. A když dohrajete, budete chtít hrát hned znovu. Alespoň u mě to tak funguje. Proto mám tuto hru velmi rád.

    Nejslabší stránkou hry je její vzhled. Dnes už nemůže konkurovat novým krásným hrám, které se na nás valí ze všech stran. Je velká škoda, že nové edice nepřinesly novou krásnější grafiku. Ale třeba se dočkáme. Blíží se dvacáté výročí vzniku a to by mohla být vhodná příležitost pro nová krásnější Ztracená města.

  3. pevon

    Kdo by se nechtěl vypravit objevovat stará dávno zapomenutá města? Zvláště když si můžete vybrat, jestli se pustíte do ledové antarktidy, do deštného pralesa či hluboko na dno oceánu?

    Jedná se o hru, kterou si bereme snad na každou dovolenou, i když ne vždy se na ni nakonec dostane. Hrajeme ji jak dospělí, tak děti i mezi sebou, protože má velmi velmi jednoduchá pravidla a navíc je i velmi rychlá. Zabere tak 10 až 15 minut, takže vždy dáme několikrát po sobě a vždycky je to o něčem jiném.

    Co je na ní nejlepší?

    – musíte, sice nenáročně, ale plánovat kam že se vypravíte
    – musíte předvídat a doufat, že to vyjde (tak jako celá archologie), tedy i riskovat
    – musíte sledovat soupeře a reagovat na jeho tahy (takže to není jako mnohé hry pro dva, že jste na své straně stolu a budujete si své a ten naproti je tam jen od toho, aby vyplnil mezeru mezi tím, než se trochu podrbete, smlsnete či třeba odskočíte)
    – má velmi rychlý spád

    Doporučuji, tato hra nikdy neomrzí.

    pevon

  4. Lubiii

  5. makeska

  6. pastelka

  7. Mirabela

  8. Adam Svoboda

  9. tanulo

  10. adela

  11. peta.nek

  12. Peca

  13. esther.f

  14. Bonifác

  15. JardaJaryn

  16. aksile

  17. Savager

  18. darwin

  19. Jan

  20. PJ_HB

  21. spartik

  22. Semiš

  23. Filmator

  24. Jindřich „“Desgenais““ Cinka

  25. ni.kolet


    Vzhľad a kvalita: Mne dosť nevyhovuje veľkosť kariet, osobne mám radšej menšie vydanie. Vzhľad aj kvalita môže byť, hoci by som si vedela predstaviť aj krajšie vyobrazenia jednotlivých expedícií.
    Mňa troška irituje názov hry nakoľko, keď už je názov stratené, tak nie mestá, ale miesta. Hoci aj o tom stratenom by som mohla polemizovať. Sfinga, pyramídy v Gíze a Mayské pyramídy, Memnonove kolosy, Stonehenge sa už našli. Jedine tak Rhodoský kolos sa tuším nenašiel.
    Hrateľnosť aj funkčnosť je dobrá. Pohrávam sa s myšlienkou upraviť a rozšíriť hru tak, aby ju mohli hrať traja, poprípade aj štyria hráči.
    Zábava ako kedy. Väčšinou však áno. Záleží od okolností. Nedávno som ju učila moju švagrinú a celá hra bola z môjho pohľadu skleslá. Na druhý deň, mi hovorí, či sa nejdeme hrať tú super hru? A ja, že akú? Tú čo sme hrali včera, že bola zábavná. Som nechápala. Bola som v tom, že ju nebaví.
    Znovuhrateľnosť. Dá sa to hrať aj s 8 kartami aj s 5. Ten druhý variant dáva hre viac napätia. Inak, ak má hráč ešte veľa kariet, ktoré si chce doložiť do svojej expedície a v balíčku je už len pár kariet, tak si berie z kariet, ktoré sú vyložené ako nepotrebné.

  26. kika

  27. Radobyhrac

  28. klato

  29. Ája

  30. tondakolik

  31. Tommy

  32. Sagapo

  33. aneken

  34. Zedka

  35. patrmont

  36. Tygr

  37. Standa

  38. dajo

  39. PJ

  40. ghoston

  41. bulik

  42. Ladik81

  43. Aldomoro


    Ztracená města jsou jednoduchá, náhodná a velmi brzy se ohrají. Je to hra jenom tak na „zaplácnutí času“ nebo na odpočinutí od delších her. Provedení karet je sice pěkné , ale rozhodně tato hra neodpovídá ceně. Řekl bych, že zde mnohem více jak u jiných značkových produktů platíme za značku Reiner Knizia. Když to srovnám s cenově stejnými karetními osadníky tak je to „Nebe a dudy“. Ani ten epický název se ke hře nehodí, mohla by se jmenovat jakkoli. Jsem zklamán a mé zklamání mírní jedině to, že jsem hru koupil hranou levněji.

  44. jpmce

  45. Skywalker

  46. Mick

  47. Ajfel

  48. Martin Plesnivý

  49. Shannar

  50. Pavla

  51. oplprokop

  52. jakub

  53. gaff

  54. Nicholas

  55. deeDee

  56. eklp fistronek

  57. VAMP!R

  58. rix

  59. Marty

  60. lenka

  61. Malicka

  62. richie

  63. Blizzard

  64. bl

  65. Elwen

  66. Majak

  67. ewuchka

  68. Mates

  69. MORT

  70. Shako

  71. Macho

  72. Kamčatka

  73. Peter Liska

  74. Tom

  75. Ferdinand

  76. Delvir


    K tejto hre som sa dostal trochu nečakane. Šiel som si kúpiť hru San Juan. Okrem nej sa mi však do rúk dostala aj táto hra. Nakoľko viem, že Albi ju už nevydáva a v obchode mali posledný kus (a bol to posledný kus v mojom dosť širokom okolí a pravdepodobne to bol aj posledný kus na Slovensku), neriskoval som a kupil som si aj ju. Je to totiž jedna z mála hier pre 2 hráčov a podľa recenzií na http://www.funagain.com aj veľmi dobrá.
    Po odohraní niekoľkých desiatok partií musím s radosťou uznať, že je naozaj skvelá. Už hneď po odohraní prvej partie ma poriadne chytila a bolo mi jasné, že napriek jednoduchým pravidlám a jednoduchému výzoru dá našim mozgom riadne zabrať. Človek musí vedieť poriadne odhadnúť mieru rizika a zároveň aj svojho protihráča. Taktiež si musí v hlave neustále vyratúvať pravdepodobnosti príchodu kariet tej ktorej farby a na základe toho sa rozhodovať, či sa do tej expedície pustiť alebo nie. A samozrejme je potrebné vhodne odhadnúť čas, kedy začnete vykladať svoje najväčšie tromfy, aby vám náhodou neostali na konci hry na ruke. Na začiatku však musíte dosť často začať doslova na slepo. Lenže to isté sa deje aj u súpera, takže nemusíte byť zúfalí.
    A teraz k náhode:
    Áno, je tu. Áno, niekedy ju riadne cítiť. Áno, niekedy dosť naruší vaše plány a odhady. Ale ja osobne si myslím, že náhoda ku hrám pre 2 hráčov neodmysliteľne patrí. Hry pre viacero hráčov môžu ťažiť z toho, že čím viac ľudí, tým viac zábavy. Môžu ťažiť z výmenného obchodu (pri 2 hráčoch je to nemysliteľné), môžu ťažiť z toho, že sa prehrávajúci hráči môžu spojiť proti vyhrávajúcemu. Ale pri 2 hráčov nič z toho nejde. Ak sa niekomu nepáči to, že tu tá náhoda je, tak nech si vezme šach a hraje sa s ním. Práve tá náhoda (samozrejme musí byť v správnej miere, ak je jej veľa, tak je to tiež zle) robí tu hru zaujímavejšou a napínavejšou. Ináč by vždy vyhrával ten lepší a toho druhého by to potom nebavilo a toho vyhrávajúceho tiež, bolo by po zábave. Proste tá náhoda pri hrách pre dvoch hráčov je potrebná (ak samozrejme nejde o hru stavanú čisto na logiku a inteligenciu). Takto pri týchto hrách vyhráva aj moja polovička alebo aj ja ( niektoré hry jej totiž idú lepšie :o) ).
    Čo by som hre vytkol, tak aj mne tak trochu vadí grafické prevedenie, kartičky expedícií mohli byť krajšie a výstižnejšie. Ale to na kvalite a hrateľnosti hre neuberá. Pol boda tak strhávam skôr kvôli cene, ktorá sa mi, tiež ako iným, zdá vyššia, než by sa patrilo.
    Na záver, je to úžasná, geniálna hra aj pri jednoduchých pravidlách. Takúto jednoduchú ale pritom vysoko hrateľnú hru nie je ľahké vymyslieť. Ešte šťastie, že Reiner Knizia je matematik…

  77. Mirka

  78. joannes

  79. Flamberg

  80. Ferdas

  81. Turbomyšák

  82. enia

  83. NoirOrioN

  84. Jixipen

  85. Lucinka21CL

  86. Markéta

  87. Bidlo

  88. Stanley

  89. mealy

  90. murphy

  91. Tarenor

  92. D@no

  93. Brontik

  94. Ondra

  95. andrassi


    Hra Ztracená města je naprosto úžasná v tom, jak dokáže budit představivost. Jste bohatý archeolog a před vámi se nejednou objevuje několik nových neprobádaných oblastí. Vy zvažujete, kterou možnost využít a kterou radši pustit k vodě. Na tomto dilematu je v podstatě založena celá hra. Dobré rozhodnutí, tedy konkrétně vypravení expedice do krajiny, kde máte poměrně vysokou jistotu, že se vám podaří udělat významný nález, znamená zisk bodů a tedy proslavení a zbohatnutí. Naopak špatně propočítaná cesta může skončit fiaskem po porovnání několika malých nálezů a nákladů na velikou expedici.

    Pokud jste dobrodruzi na slovo vzatí, můžete se s ostatními expeditory vsadit, jak moc že si to věříte při vypravování své vlastní expedice. Sázky mohou být různě velké, vyrovnání sázek pak různě veselé. Buď vytěžíte z risku až 4násobek zisku, nebo se vaše ztráta přesune do nepěkných astronomických sum. Avšak pro dobře naplánovanou expedici není sázky nikdy škoda!

    Hru tedy hodnotím velmi kladně, opravdu skvělá zábava pro 2 hráče. Zde ale též strhávám půl stupně za to, že tak skvělá hra není dostupná pro 3 a více hráčů najednou. Škoda! Přesto vám ji s naprosto klidným svědomým plně doporučuji! MNOHO ZÁBAVY PŘI OBJEVOVÁNÍ ZTRACENÝCH MĚST!!!

  96. Mr Krtek

  97. Jitka

  98. dooly

  99. Lee

  100. tučňák

  101. Merlin

  102. Panzer

  103. belisar

  104. Droll

  105. zajíček

  106. IKA

  107. Robert

  108. Lumirius

  109. gror

  110. Anna

  111. Nikolka

  112. monika

  113. kvetinka

  114. káča

  115. vladka

  116. MartiV.

  117. Pepik


    Dle mého mínění v této hře hraje náhoda podstatnou roli a chtěl bych zmínit jen pár postřehů s tím spojených, které jsem nazřel při praktickém hraní… Poslední dobou tuto hru z nedostatku času hraji velmi často pro její spád a rychlé odehrání. Hra je na počátku určitě zajímavá a člověka chytne… je dobře hratelná a pravidla jsou rychle osvojitelná… ale dle mého člověk posléze zjistí, že pokud mu nejdou karty, tak i kdyby se na hlavu stavěl, kloudný výsledek neuhraje a pokud mu karty nevyjdou tři partie za sebou, tak má prostě smůlu, i kdyby byl kdovíjaký taktik a stratég…
    Např. když stavíte expedici, zvláště když si na ní vsadíte, pak potřebujete především nějaké karty vyšší (8, 9, 10)… pokud je ovšem až do konce hry drží soupeř (což zas není tak těžké – v drtivé většině partií, co jsem hrál, nebyl problém vysoké karty soupeřových výprav držet až do konce), pak se můžete na hlavu stavět, ale kloudnou výpravu nepostavíte… člověk spíše musí doufat, že si nějaké dobré karty své barvy nalíže z paklu, pokud ale začnou chodit až, když do konce zbývá pár tahů, tak máte taky smůlu… v samém závěru sice můžete doufat, že si některé ještě dolíznete, ale zároveň musíte počítat s tím, že je může mít soupeř, takže je to buď anebo, příliš ovlivnit věci nemůžete… v drtivé většině to u mě dopadá tak, že mně je buď drží soupeř (a já to dělám taky), nebo si potřebnou kartu líznu až v závěru a nemám šanci ji přiložit…
    Co se týče sázkových karet, je pravda, že když se zadaří postavit slušnou výpravu a k tomu přidat třeba i tři sázkové karty, pak můžete soupeři ulítnout i o 100 bodů a jste za vodou, to je ale opět věcí náhody, ať už v tom smyslu, že se vám karty (včetně sázkových) musí v ruce v průběhu hry vůbec postupně sejít (a hlavně i v ideálním pořadí), či v tom, že si ve chvíli rozhodování (zvlášť když máte na začátku od každé barvy něco) vyberete spíš náhodně barvu své výpravy či výprav, v té chvíli ale naprosto nemůžete vědět, jestli jste udělal dobře nebo naopak, to se ukáže až během hry, ale na výsledek už pak velký vliv nemáte… buď máte štěstí a karty se vám sejdou nebo naopak… sice můžete trochu blafovat, karty si v ruce či posléze na ploše vhodně řadit, nevyhazovat soupeři nejvyšší karty od barvy, kterou sbírá atd., ale nějakým zásadním způsobem hru ovlivnit prostě nemůžete… Co např. s výpravou, která se vám celkem nadějně sejde, ale jejíž sázkové karty jsou někde u soupeře nebo hluboko v balíčku a vy se k nim nedostanete??? No pár dobrých bodů s ní uhrajete… za jiné konstelace by ovšem stejná výprava mohla přinést 100 bodů… to ale není ve vašich rukách… jakmile výpravu rozjedete (chvíli čekat lze, ale záhy nezbyde nez zacit vynášet), at uz se sázkou nebo ne, pak hlavní část vašeho rozhodování končí… výprava je dána, již ji nelze zrušit, již si nelze vsadit… a karty buď prijdou nebo neprijdou… Rozhodování se scvrkne do dilemat typu: Mám si za č. 5 ve své modré výpravě přiložit sedmičku, nebo mám počkat, co kdyby mně přišla ještě šestka? Máte možnost volby, ale můžete si hodit korunou, protože k vítezství nebo prohře mohou vést oba kroky…
    Resumé: Pokud prohrajete, nemusí to být ještě proto, že jste hráli špatně, může, ale nemusí… I ten, který udělá chybu, pokud mu jdou karty, tak s přehledem vyhraje. A nemyslím si, že po sehrání tří či více partií, vyhrává ten lepší… Po pravdě řečeno mně není jasné, v čem by ten lepší měl být vlastně lepší…
    Buďme rádi, že Ztracená města jsou, dobrých her pro dva není tolik… možná, že by hře prospěly některé změny herního mechanismu… myslím, že by zajisté byla zajímavá v trochu složitější a méně náhodou zatížené verzi pro tři hráče… samozřejmě by to předpokládalo asi značné úpravy a větší vrsetvnatost…
    Nechci v žádném případě srovnávat s jinými hrami, ale všichni víme, že např. mariáš ve třech je úžasná hra, kdežto lízaný mariáš ve dvou je tak trochu nuda…

  118. V.S.

  119. Skaut

  120. Tygr

  121. masik

  122. MasterII

  123. darebák

  124. Richmond

  125. Hrubiduk


    U této zajímavé karetní hry pro dva hráče je téma hry na rozdíl od jiných „“nestandartních““ karetních her, se kterými jsem se měl tu čest seznámit (Bohnanza, Bang), podružné. To hlavní, o co jde, je to, jak dokážete odhadnout své karty, karty protivníka a jak moc a v jaké míře dokážete riskovat.
    I když by se dalo na první pohled říct, že zde o vítězi rozhoduje pouze to, jak Vám „“jde list““ (přece jen je to „“jen““ karetní hra), není tomu tak. Musíte přesně vycítit, co si v té které hře můžete dovolit a co již je za hranicí.
    Pravidla hry jsou jednoduchá a přehledná, jasná všem budou když ne hned, tak po první partii určitě.
    Co bych hře zcela jistě vytkl, je provedení karet a cena. Nemyslím design, ale ve srovnání s klasickými kartami, či např. kartami pro Bohnanzu a Bang, provedení hodně zaostává – proto zmiňuji cenu, která dle mého názoru moc neodpovídá.
    A na závěr? Asi jednu radu – po první hře jsem byl zklamán, po třech již méně a nyní si tuto hru zahraji rád. Hra je opravdu specifická, někdy strašně jednoduchá (se silnou kartou se hraje vždycky krásně), ale když se dostanete do situace, kdy nemáte několik kol po sobě co odhodit z ruky… docela se na výhru nadřete.

  126. mathes

  127. Renella

  128. Chiquitita


    Hra je ideální, pokud nechcete nijak zvlášť přemýšlet. Samozřejmě, že i u této hry musíte promýšlet své tahy, myslet dopředu a čím více se přibližujete ke konci hry (balíku karet), tím více myslet na karty, které držíte v ruce i máte před sebou již vyložené. Ale i přes všechno to přemýšlení se jedná o „“jednoduchou““ hru na večer a i třeba do postele – prostě o hru, u které nemusíte nijak zvlášť přemýšlet :o)
    Tuto hru mám ráda a když nevím co by, je dobrou a rychlou volbou, jak si příjemně ukrátit chvíli.

  129. Jrd

  130. Marta


    Asi to znáte:

    · Máte chuť zahrát si nějakou hru, ale jste jen dva a Vaši „“herní““ kamarádi daleko?
    · Máte chuť zahrát si nějakou hru, ale máte málo času a nemůžete hrát celé hodiny?
    · Máte chuť zahrát si nějakou hru, ale ve dvou už Vás omrzeli „“žolíci““ i „“člobrdo““?

    Kupte si medvídka mývala nebo prima hru ZTRACENÁ MĚSTA a máte problém vyřešen. Už jen jméno Reiner Knizia je zárukou kvality. Tento profesor matematiky se tentokrát pustil do karetní hry inspirované výpravami do neznámých krajin.

    Cílem hry je uskutečnit ziskovou výpravu, a to tak, že se snažíte posbírat co nejvíce očíslovaných karet (od 2 do 10) jedné barvy. Každá barva představuje expedici do jiné země. Hráč musí dodržet základní pravidlo, že vykládá od nejmenších po největší expediční karty – v průběhu hry nesmí vynést kartu s nižším číslem, než už je u výpravy vyloženo. Hráč na tahu vyloží vždy jednu kartu buď ke své výpravě nebo na odhazovací hromádku na hracím plánu. Následně si musí jednu kartu dolíznout (buď z balíčku karet nebo z odhazovacích hromádek na herním plánu). Hra končí dovybráním poslední karty z balíčku. Pak následuje sečtení bodů za expedice. Jako v běžném životě, vše něco stojí, tudíž i zde se musí započítat náklady na zorganizování výpravy. Celkový zisk se tedy sníží o fixních 20 bodů. Pokud tedy nejste dobrý šéf, můžete přivést Vaši expedici ke krachu v podobě záporných bodů. Hra získává na dramatičnosti díky sázkovým kartám. Lze si totiž nejdřív vsadit na vlastní expedici jednu až tři sázkové karty, které celkový součet násobí, a to i v případě záporného hodnocení.

    Ačkoliv se z mého popisu může zdát, že jde o hru nudnou, bez možnosti ovlivňování ziskovosti výpravy, pak věřte, není tomu tak. Vy jako vedoucí výpravy musíte sledovat nejen své zájmy, ale také plány soupeře, který může plánovat expedici do stejné krajiny. Po pár odehraných partiích získáte zkušenost, jak se stát úspěšnějším, než je Váš protivník – jakými triky mu překazit zdánlivě úspěšnou výpravu, jak vyzvědět jeho plány na další výpravu a tím slávu převrátit na sebe. Pravidla hry jsou jasně a srozumitelně vysvětlena, a tudíž hru pochopí jak malí tak i začínající hráči.

    Co říci na závěr? Je to prima hra, kterou Vám můžu jen doporučit.

  131. Čajovna 82 vůní

  132. Lucina

  133. marcel

  134. pogo

  135. tonda007

  136. Martin Blatný

  137. Agáta

  138. hanka

    Hra přesně odpovídá popisu v návodu – na první pohled jednoduchá, při bližším seznámení skýtá možnost zajímavých kombinací a rozličných strategií. Pravidla jsou snadno z dobře napsaného návodu pochopitelná. Z herního hlediska je unikátní i tím, že je určena pro dva hráče  (je obtížné najít hru, která je zábavná a vyžaduje nasazení vyššího intelektu pro tak malý počet hráčů). 

    Půl hvězdičky strhávám za poněkud nevhodně zvolené grafické pojetí karet a nejasné barevné odlišení políček na hracím plánu, což z počátku vyžaduje určitý nadhled a fantazii.
    Hra je vhodná pro cvičení úvah o možném riziku. Pravidla lze vylepšit o časový limit určený k jednotlivým tahům.

  139. Danyi


    Ztracená města je skvělá hra … to jen tak na úvod.

    Původně jsem si myslel, že karetní hra není nic pro mě. Přeci jenom mám raději deskové hry! Ale Ztracená města mají v sobě něco co Vás znovu a znovu zve k dalším dobrodružstvím.

    Podstata hry spočívá ve správném načasování a vyložení Vašich expedicí do různých končin Země! Od každé barvy (expedice) je k dispozici 9 karet s hodnotami od 2-10 podle hodnoty „“objevené cesty““= 2, případně rovnou města =10, a 3 karty. Vykládáte karty tak, aby vznikala rostoucí posloupnost čísel. Později tažená čísla nelze do řady vracet a rovněž nelze zpětně vsadit na úspěch své expedice. Zapomněl jsem říct, že někdy se opravdu vyplatí počkat i za cenu odhození dobrých karet a nastřádat si 2-3 sázkové karty, které Vaše snažení umocní! A některé expedice vůbec nevykládat, když není naděje na vyložení a nebo si nejste jisti návratností. To jen tak ve stručnosti. Pravidla jsou jednoduchá, ale na rozhodování nikoli …

    Nejdůležitější rozhodnutí spočívá na začátku (jakou expedicí začít, abych nebyl ztrátový a zároveň oklamal a donutil svého protihráče chybovat) a na konci, kdy se finišuje a snažíte se dohnat co se dá!!!

    Karty se mně osobně velice líbí. Jak design, tak materiál a trvanlivost. To samé platí pro herní desku, na kterou vykládáte „“nepotřebné““ karty.

    Moje jediná výtka je k ceně. 60 karet + 1 hrací deska + 1 návod = 490,- Kč. To je dost, ale hra je to opravdu skvostná. Rozhodnutí, jestli koupit je na Vás.

  140. Roy

  141. Ďéda

  142. Kolík Aťsepicnu

  143. Honza

    Pro ty, kteří stále ještě nevěří ve svoji hravost či se domnívají, že se jich hry již dávno netýkají, se jeví Ztracená města jako ideální úvod do světa moderních společenských her. Jednoduchý herní plán a balíček karet – to stráví i ti, pro něž je množství figurek, karet či složitost herního plánu značnou překážkou. Domnívat se ale, že Ztracená města jsou hrou úplně jednoduchou, by bylo zásadní chybou!

    Kouzlo hry či možné varianty různých herních strategií obvykle objevíme až po úvodní hře, po které obvykle následují partie další (jen opravdu ti nejzatvrzelejší si totiž netouží ihned zahrát znovu). Díky krátké době hraní i hernímu systému je hra atraktivní a dynamická až do úplného závěru. Mírně složitější bodové vyhodnocení hry je značně usnadněno výborným návodem, ale po 1 – 2 partiích umí body spočítat spolehlivě každý. Jednoduchost pravidel a zároveň vysoká herní hodnota jsou kvalitami, určujícími „“Ztracená města““ pro široký okruh potencionálních i skutečných hráčů.

    Ona půlhvězdička, která v mém hodnocení chybí k absolutní spokojenosti, tkví v grafickém provedení karet, ale to je samozřejmě věcí osobního vkusu.

    Chcete ale k sobě například dostat alespoň na část večera technokratického tatínka a jeho pubertou stiženou – náctiletou dceru? Nebo potřebujete snad odlákat od počítače Vaše dvě odrostlejší ratolesti? Neznám jinou další hru, kde by Vaše šance byla tak vysoká, jako je tomu u „“Ztracených měst““!

  144. Karel Kratochvíl

  145. Láďa Smejkal

  146. Matěj Baťha

  147. Jezevec

  148. Jaromír Kovařík

    Reiner Knizia patří k nejplodnějším autorům posledních let. jeho zhruba 100 vydaných her mluví samo za sebe. K  jeho opravdovým skvostům patří hry Cesta pouští, Euphrat & Tigris dle mého názoru i hra Ztracená města.

    Hra má velmi jednoduchá pravidla. Hráči zakládají až 5 expedic k bájným místům světa (jedná se o poněkud abstraktní téma, stejně jako většina Kniziových her).  Každá expedice obsahuje karty očíslované od 2 do 10. Hráč, který vyloží některou z karet, již nemůže v průběhu hry vynést nižší číslo. Na konci hry se sečtou body za expedici a od těchto se odečtou náklady na vypravení expedice – 20 bodů. Takže se Vám může lehce stát, že vaše expedice skončí v mínusu. Úplně před vyložením první karty expedice s číslem můžete na danou expedici vsadit pomocí jedné až tří sázkových karet. Tyto karty celkový výsledek (ať kladný nebo záporný) dále znásobují.

    Hráč na tahu musí vyložit vždy jednu kartu (buď k svým expedicím nebo na vyhazovací hromádky na hrací plán) a poté si musí jednu kartu dobrat (buď z balíčku karet nebo z vyhazovacích hromádek uprostřed). Hra končí po cca 10 minutách dolíznutím poslední karty z balíčku.

    A v čem je hra tak kouzelná?:

    • hráč musí bedlivě sledovat, co hraje protihráč (pokud například založí prvním tahem modrou expedici, má asi silnou tuto barvu v ruce)
    • hráč musí dávat pozor na to, co vyhodí na odhazovací hromádku, protože by tak mohl pomoci protihráči k bodům
    • hráč musí dobře plánovat, protože hra končí najednou, a několik nevyložených desetibodových karet v ruce mu nejsou nic platné. Stejně tak příliš brzké vynesení expedičních karet mu nepřinese kýžené množství bodů, protože ty mi přinesou až expedice znásobené sázkovými kartami
    • oba hráči budují, hra není destruktivní. Oba mají pocit, že si za výsledek mohou sami.
    • hra má rychlý spád, jedna partie trvá 5 až deset minut
    • ačkoliv hra obsahuje na první pohled výrazný prvek náhody v tom, jaké karty mi příjdou, je toto eliminováno trojicí partií v jedné hře, za které se body sčítají. Tak konkrétně může jednu nebo dvě z partií vyhrát i slabší hráč, který má z tohoto vítězství dobrý pocit, ale trojici partií drtivou většinou vyhraje zkušenější a lepší.

    Hra Ztracená města se opravdu vydařila. Ačkoliv se jedná o hru na pár minut, ztrávíte u ní pravděpodobně hned celý první večer. Vždyť cestovat je tak lákavé….

     

Přidat recenzi